20 milionů do Parku generála Cárdenase! Potřebujeme radniční megalomanii?
zveřejněno: 21. března 2014
značky:
Bubeneč |
parky |
úřad MČ |
veřejný prostor |
zeleň |
životní prostředí |
park Lázaro Cárdenase Za starostování Tomáše Chalupy zamýšlela radnice protočit 50 miliónů korun za přetavení příjemné a sympatické rokle parku Ve Struhách na
Japonskou zahradu. Struhy pod tlakem veřejnosti odolaly. Podobný záměr, i když za menší peníze, dnes čeká park Generála Lázaro Cárdenase.
Plánek revitalizace parku Ganerála Cardénase. V širší západní části parku by měl vzniknout obdélník asi 90 x 18 metrů se třemi vodními plochami uprostřed. V pravé východní části má kolem klikaté cesty vyrůst 5 dalších soch významných osobností.
Místní park důvěrně znají (až na inovovaný název, dosud stačilo vžité "Interbrigády"). Rozhlehlé trávníky poskytují živnou půdu mnoha stromům a keřům mnoha druhů. Protínají je široké asfaltové cesty kupodivu potřebným směrem chodců - z Terronské ke škole, k bubenečskému hřbitovu. Žádné stezky-zkratky pěšáci vyšlapovat nemuseli. Cesty ve svém průsečíku a v průhledu proti základní škole nabobtnaly v poměrně nepřiměřené asfaltové moře. Park navštěvují jak pejskaři, tak školáci ze sousedící základní školy; na lavičkách posedí důchodci.
Park Generála Cárdenase okem kamery strýčka Gůgla. Pohled od školy.
Na radnici se prosazuje v poslední době zvláštní duch. Možná živený komunálně předvolební dobou a snahou se zavděčit voličům. Anebo také nějaké peníze z radniční kasy utratit.
Zdá se totiž, že veškerá zeleň nevyžaduje ani tak údržbu, ale hlavně tzv. revitalizaci. Parky je třeba inovovat, rekonstruovat, modernizovat, stromy kácet a vzápětí sázet, likvidovat "bezdomovecká" křoviska. Nechat sebemenší travnatý plácek ležet jen tak ladem je podle současného konání radnice věčný hřích.
Koaliční modrooranžová smlouva obsahovala mnoho plánů. Už asi nezjistíme, jak se takové vybudování podzemních garáží pod parkem s důrazem na ochranu životního prostředí při výstavbě dělá. Jistě těžko a draho.
Rozlehlý park před základní školou se ocitl v hledáčku radnice již v roce 2006. Bližší obrysy dostal plán v roce 2009, kdy byly pod náměstím Interbrigády dokonce plánovány podzemní garáže (v rozpočtu bylo na akci pro rok vyhrazeno 8 miliónů Kč),
koaličnická smlouva ODS+ČSSD pro období 2010 - 2014 slibovala na toto téma "diskuzi a dohodu s občany" a zamýšlela garáže vybudovat jako projekt PPP, "s důrazem na ochranu životního prostředí při jejich výstavbě" (dokážete si takovou ochranu při bagrování garáží představit?). Přesunout se měl i Koněv, vjezd a výjezd byl uvažován z Partyzánů. V jazyce radnice se tehdy také objevuje pro park i pěkné "české" označení -
Park liberátorů. Název měl vystihnout ideu parku. K osvoboditelům Koněvovi, Bolívarovi a Chuarézovi měli přibýt další významní velikáni světové historie, zaslouživších se o svobodu národů.
Velice stručná řádka v časopise Šestka z ledna 2014, následný dotaz směřovaný na radnici a přesvědčivá, uklidňující a vše objasňující odpověď pana radního Záruby.
Záměr po dlouhou dobu spal, až hemžení zeměměřičů v parku upozornilo, že se něco přeci jen chystá. Už však jen v části parku mimo Koněva, jen v části východně od Terronské. V lednovém čísle časopisu Šestka se o parku dokonce objevila informace! A to jediná řádka mezi vybranými investicemi v roce 2014:
"Revitalizace parku osobností La-záro Cardénase del Rio". (Kvitujme ústup od "liberátorů" k "osobnostem"!). Otázku na základě toho k parku položenou zvedl
radní Záruba:
"... studie je k nahlédnutí na ... Úřadu MČ Praha 6 ... Předprojektová příprava je odvislá od dořešení dopravy (MHD – bus + parkování) ... Po dořešení těchto „vstupů“ bude záměr jako reálný prezentován veřejnosti." A končí obvyklým
"Děkujeme Vám za Váš zájem o městskou část." Také děkujeme, rádo se stalo. Konkrétně jsme se ale pořádně nic nedozvěděli.
Už v listopadu 2013 byl za 300 tisíc Kč projekt na rehabilitaci parku hotov. Veřejnosti zůstal podobně jako i jiné projekty utajen.
Příprava projektu - dokumentace k územnímu řízení - však již běží na plné obrátky, radnice již za projektování parku utrácí. Jakákoli informace, natož veřejná debata o budoucí podobě parku veškerá žádná.
Proč radnice neuspořádá pro obyvatele nejbližšího okolí nějaké informativní setkání? Proč se nezeptá, jaký park si místní přejí? Proč neukáže již zpracované vizualizace? Stejně tomu tak bylo, resp. nebylo, v kauze japonské zahrady
Ve Struhách. Občane, pokud tě to zajímá, hybaj nahlížet do studie na radnici! Proč nemůže radnice využít svůj web k prezentaci záměru? Proč neuvede alespoň odkaz na
web projektanta?
Pojďme se přehledně podívat, co se tedy v parku chystá.
- kácení 67 stromů, z toho 41 s nutným povolením - kmen má obvod přes 80 cm (zachováno 103 stromů)
- některé stromy zmizí z důvodu dispozičních úprav parku (!)
- cena stromů ke kácení je přes milión a půl Kč
- vymýcení všech keřů = 431 m2, povolení je třeba na polovinu
- 3 samostatné bazény s vodními atrakcemi (ostrov, trysky) 678 m2
- rozumné pítko proti škole
- nová lomená cesta 410 m přes celou délku parku
- místo pro 5 dalších soch do výšky max. 2,8 m
- k sochám osvětlení a informační panely
- nové chodníky po obvodu parku
- zasazení 81 nových stromů
- přípojky voda, kanalizace, osvětlení; strojovna bazénů
- nové osvětlení - 26 svítidel
Obdobím vegetačního klidu je čas přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. Obvyklé trvání období od začátku listopadu do konce března je letos vzhledem k razantnímu nástupu letošních rekordně teplých dní již ukončeno.
Technická poznámka k rozsáhlému
kácení: podle dostupných informací ještě k němu nebylo vydáno povolení. Navíc - kácet se smí pouze v období vegetačního klidu (pokud samozřejmě nehrozí nebezpečí pádu stromu a ohrožení života, zdraví nebo majetku). Období běží
obvykle od listopadu do konce března. Vzhledem k razantnímu nástupu jara je však
období vegetačního klidu považováno již za
skončené, jak také praví
prohlášení Ministerstva životního prostředí ČR. K velkému kácení je s oblibou využit právě nadcházející
poslední březnový víkend, tentokrát by se již nikde kácet nemělo.
Park na mapě územního plánu. Plocha je černě otečkovaná - zeleň vyžaduje zvláštní ochranu. Projekt ale počítá se skácením některých stromů, protože rostou mimo záměr projektanta - "z důvodu umístění navrhované stavby a navrhovaných terénních úprav".
Park má tedy doznat řadu výrazných zásahů do současné kompozice. Připomeňme, že park je součástí tzv.
Zeleného pásu Dejvic, založeného plodle
plánů arch. Antonína Engela. Park má dosud původní charakter, plocha je poměrně přírodně zachovalá. Jeho předností je právě střídmost a prosté pojetí a z toho pramenící přirozená přívětivost. Samozřejmě, současné asfaltové plochy (ač snadné k údržbě) jsou v prostředí parku nepřirozené a nevhodné, stejně tak v parku působí naposled instalovaná socha Simona Bolívara s poněkud pompézním předpolím.
Aktuální zákres revitalizovaného parku do ortofotomapy.
Záměr rekonstrukce parku (za
20 miliónů Kč) není v souladu s původní Engelovou koncepcí Zeleného pásu Dejvic. Jako cíl se jeví spíše využití prostoru parku pro účely "zábavně propagační" či "osvobozenecky naučné". Místo tvrzené rehabilitace přinese pouhé napodobení parků moderních center, které se v současnosti stavějí "na zelené louce" v příměstských aglomeracích. Tam se objevují obligátní bazény, fontány atd., vše zcela nepřírodní a sterilní, vše velmi náročné na údržbu, s velmi dočasným efektem přitažlivosti "novostí".
Naproti tomu přírodní park s jednoduchým mobiliářem s sebou nese minimum nákladů, nabízí přirozenou univerzalitu a prospěšnost po celý rok, přirozenou krásu a trvalou přitažlivost. Strom jako dokonalá klimatizace - v zimě ohřívá, v létě chladí, od jara do podzimu produkuje vonné látky, udivuje svými barevnými proměnami, tvarovou rozmanitostí, dokonalou ladností, občerstvuje svým stínem, udivuje svou vitalitou, okouzluje svou krásou, rozechvívá prostor pohyby větví, listí.
Příroda není nudným dekorativním doplňkem parku nýbrž samou podstatou parku.
Plánek stromů určených k vykácení není příliš čitelný. Ze 170 stromů má být 67 skáceno, některé nepochopitelně z důvodu prostorových změn parku.
Park leží v území
ochranného pásma památkové rezervace v hl. m. Praze. To bylo ustanoveno k
"zabezpečení kulturně historických, urbanistických a architektonických hodnot ... před rušivými vlivy". Ochranné pásmo
"zahrnuje ... i parkové soubory ..., jejichž zachování a uplatnění je společenským zájmem". To je citace z odůvodnění Rozhodnutí o určení ochranného pásma památkové rezervace HMP. Pojetí rekonstrukce parku tyto hodnoty nezachovává.
Skica části parku s vodní plochou. Jedná se o sezónní záležitost, navíc nesmírně (finančně) náročnou na údržbu.
Z hlediska přírody - nové komunikace v parku, hřiště s živičným povrchem, soustava bazénů, vodotrysky v dlažbě aj. "vodní hrátky" jsou podmíněny nově uloženými inženýrskými sítěmi. Ty pak znamenají další škodlivé zásahy do kořenových systémů stromů při výstavbě a i následně škodlivé ořezy při vytváření a udržování podjezdních a podchozích profilů. Ochranná pásma sítí vedou k nemožnosti vhodné dosadby za případně kácené dřeviny a vedou tak celkově k další devitalizaci a snižování přírodních hodnot parku.
Ve východní části parku má přibýt ke dvěma stávajícím bojovníkům za svobodu dalších 5. Možná už to nebudou liberátoři, ale "jen" významné osobnosti. Kdo to bude, ví možná jen radnice, a ta, jak víme, mnoho nepoví. K parku má být přičleněn dnešní ostrůvek - úplně vpravo.
Přírodní park nepotřebuje sezónní nepřírodní atrakce, přehuštěnost soch, poutačů či infopanelů a jiné "zatraktivňování", potřebuje pouze minimální průběžnou zahradnickou péči. Nepotřebuje "pevnou hierarchii" cest, nepotřebuje násilnou "zonaci", která přísně určuje, kde a kdo si s čím smí či má hrát, čím se má zabývat. S ohledem na celkovou rozlohu parku (není to Stromovka) je taková zonace nejen uživatelsky násilná, ale i technicky nesmyslná.
A rodinná naučná vycházka s dětmi. Tatíííí, co je to za pána? Do maximální uvažované výšky 2,8 metru děti těžko rysů obličejů osobností dohlédnou. A pejsek - ten běží k nejbližšímu piedestalu zvednouot nožku.
Zatím nejsou ani známa jména "liberátorů" či významných "osobností", jejichž sochy či busty by se měly v parku objevit po boku již dříve instalovaných bojovníků. Z naší zkušenosti původní podoba parku byla čistě přírodní a nepočítala s instalací jakýchkoli pomníků a památníků, ani nepřiměřených vodních děl.
Podstata nynějšího parku je střídmá, dokonale harmonická, s prostou parkovou zelení jako integrální součásti čistého a stoprocentně funkčního urbanismu v původním konceptu architekta zastavovacího plánu Dejvic Antonína Engela. Článek vznikl s velkým přispěním občanského sdružení Tilia Thákurova Proti radncí zamýšlené revitalizaci parku můžete
podepsat petici.
Detail rozsáhlého vodního prvku. Na větším bazénku se má v zimě bruslit. Příslušná technická opatření se zatím neřeší.
Park je důležitým nástupním místem pro školáky. Uvažuje se o odlehčení dopravy před školní budovou zavedením jednosměrného provozu. Ušetřené místo ve vozovce bude potom využito pro parkování (podél parku).
Plácek proti škole je asfaltový - opravdu by zasloužil nějaké vylepšení.
Skica plácku před školou. Plochá má být vydlážděna řezenými či dokonce štípanými kostkami, tmavší nepravidelně rozmístěné obdélníky jsou "akcentní desky". Vidět jsou zamýšlené změnay dopravního režimu - jednosměrka a podélné parkování.
Plánek plochy naproti škole.
Celkem 63 miliónu je z rozpočtu Prahy 6 věnováno na nejrůznější úpravy parků. Miliónů 20 potom má jít do parku Generála Cárdenase.
2009: Původní plán na zřízení "Parku liberátorů" zahrnoval i část mezi Partyzány a Terronskou. Předpokládal i zřízení podzemního parkoviště pod Koněvem. Ten by proto musel z piedestalu dolů, v jedné z variant by již nezdravil Švejka naproti, ale mával by do parku.
2010: Dřívější záměr vybudovat podzemní garáže pod Koněvem způsobil poměrně velký rozruch zvláště v levicovém spektru společnosti.
2009: Jeden z dřívějších návrhů řešení z roku 2009 zavál do parku i letadlo - americký bombardér z 2. světové války
B-24 nazývaný právě Liberator - Osvoboditel. To by teprve byla atrakce!
2009: Jiný dřívější návrh na umístění soch liberátorů v parku. Zasazení do přírodní podstaty parku je trošku těžkopádné.
