Literárky: Potřebují Dejvice ledního medvěda?
Literárky,
15. února 2013, 9.14
zveřejněno: 15. února 2013
značky:
Bubeneč |
Dejvice |
úřad MČ |
územní plán |
výstavba |
Line - Lední medvěd V médiích se poslední dobou se "Lední medvěd" skloňuje ve všech pádech. Přinášíme článek z dnešních internetových Literárek zveřejněný v době zahájení dnešního mimořádného jednání zastupitelstva Prahy 6. Jednání skončilo bohužel "promedvědově" - zprávu ještě přineseme.
1. cena v soutěži: Architektonický Atelier Radana Hubičky. Pohled z ulice. Dominantní nároží se se na nás trošku sápe.
Vítězné náměstí v Praze-Dejvicích je torzem. A přitom to mělo být
druhé centrum metropole mladičké republiky. Velkorysé a zároveň ukázněné
řešení architekta Antonína Engla, započaté v letech 1922 až 1924,
nebylo však nikdy důsledně dokončeno. Všechny poválečné pokusy zastavět
třeba volnou parcelu mezi ulicemi Verdunskou a Jugoslávských partyzánů
či ještě větší parcelu před komplexem vysokých škol, skončily patem.
Možná můžeme říci naštěstí.
[1920] Zastavovací plán Dejvic Antonína Engela
V padesátých letech sice vznikla idea vystavět na pozemku, který
patřil ČVUT a kde podle Englových původních plánů měla stát rektorát
pražské techniky, novostavbu Ústředního domu armády v duchu
„socialistického realismu", leč sešlo z ní. Svou roli při tom jistě
sehrálo odvážné Englovo „separátní veto", zaslané k rukám prezidenta
republiky. V šedesátých až osmdesátých letech vznikly nové stavby v
areálu vysokých škol, ale samotný prostor náměstí zůstal tak, jak ho
Engel na počátku války opustil. V roce 1993 byly Dejvice, Bubeneč a
horní Holešovice vyhlášeny památkovou zónou. Pro Vítězné náměstí
zůstával nadále platný Englův regulační plán z roku 1924.
Soutěž - 3. cena: CMC architects. Nejvíce se přibližuje prvorepublikovým domům, ale působí hodně stroze. Z pár měsíců ho vyhodnotí
radniční expertní komise k umístění na Kulaťák jako vhodnější.
Po osmdesáti letech však do hry vstupuje projekt zástavby menší z
prázdných parcel, mezi Verdunskou a Jugoslávských partyzánů. Bývalo na
ní skladiště, později tržnice, pak parkoviště. Praha 6 tu plánovala
vystavět obecní úřad, nakonec se však rozhodla, že jí pro administrativu
postačí renovovaná budova původní radnice na ulici Čs. armády. Akciová
společnost Vítězné náměstí (v níž měla městská část 45 procent) byla
odprodána druhému společníkovi, firmě PPF Reality. (O překombinovaném
průběhu vlastnických proměn podrobně čtěte na
http://www.bezkorupce.cz/kauzy/praha-6-vitezne-namesti/).
Na novém webu viteznenamesti.cz jsou dosud některé jinde neviděné vizualizace. Zde je jasně vidět nepřijatelné zapuštění budovy pod úrověň náměstí - tím získává budova možnost více podlaží při dodržení "hřebene" střechy, pokud se zaoblení vršku budovy za hřeben dá ještě považovat.
Místo nové radnice má na parcele vzniknou polyfunkční budova.
Převážně kancelářská – což ssebou přinese další dopravní zatížení
prostoru už nyní zahlceného autu -, s trochou občanské vybavenosti. Z
architektonické soutěže, které se účastnilo pět ateliérů, vyšel vítězně
projekt Architektonického ateliéru Radana Hubičky nazvaný LINE. Po
zveřejnění vizualizací se mu začalo lidově říkat „lední medvěd". Klub za
starou Prahu ve svém kritickém stanovisku ovšem navrhl přiléhavější
přezdívku –
„bílá buchta".
„Řešení je výsměchem původní urbanistické
koncepci Dejvic od Antonína Engla i statutu Dejvic a Bubenče jako
památkové zóny," míní Klub. Projekt ovšem stihl v rekordní době získat
výjimku do magistrátního odboru památkové péče. Podepsal ji bývalý
ředitel odboru Jan Kněžínek, vlastně jen krátce před tím, než v úřadu
skončil. O přezkoumání tohoto závazného stanoviska Klub za starou Prahu
před časem požádal. K souvislostem plánované novostavby přitom
konstatoval:
„Jsme si samozřejmě vědomi, že nelze požadovat dokončení
náměstí v Englově původním řešení architektonickém i materiálovém, byť
bylo již kdysi vyprojektováno, v případě tohoto návrhu však jde o
svévolné vizuální vybočení z urbanistického schématu a přebití klidného
charakteru englovského novoklasicismu dráždivou linií organické
architektury. Nic nemá k sobě dále, než tyto dva principy. O dodržení
poslání, podmínek i samotného smyslu památkové zóny tak nelze vůbec
hovořit."
[prosine 2012] Na novém webu
viteznenamesti.cz (vzniklém až v závěru roku 2012) jsou uvedena pochvalná slova některých architektů.
Na internetových stránkách projektu (
www.viteznenamesti.cz)
však můžeme číst nadšená stanoviska renomovaných architektů a
architektonických teoretiků. Za všechny citujme Johna Eislera:
„Brilantnost Hubičkova řešení dostavby bloku mezi ulicí Verdunskou a
třídou Jugoslávských partyzánů spočívá ve zdánlivé lehkosti, se kterou
navržená hmota, artikulovaná kontinuálními horizontálními lamelami,
vychází tam, kde je to třeba z regulačních parametrů Englovy koncepce
(půdorysná stopa, výška říms, výška hřebenů střech apod.), ale přitom je
využívá jako odrazový můstek pro vytvoření skulpturálně bohaté a
dramatické hmoty a pro formulování vlastního názoru na možnosti tvoření
městského prostředí pomocí nekompromisně moderního architektonického
výrazu."
Souhrn názorů 4 architektů - členů expertní komise jmenované radnicí - prohazuje 1. a 3. místo ve výsledcích předchozí architektonické soutěže. V textu je medvěd pod písmenem "E", výsledné doporučení komise je "C". Komise byla původně 7členná, důvody chybějících 3 hodnocení jsou ve zprávě - odkaz pod obrázkem.
Expertní tým, který povolala rada městské části Prahy 6, ovšem proti
projektu, kterému přiřkla první pořadí soutěžní porota, vyzvedl projekt
ateliéru CMC architects, kterému v soutěži připadlo třetí pořadí. Ten
podle většinového mínění expertů
„nejlépe reaguje na podmínky v místě" a
na
„regulační podmínky". Například architekt Josef Pleskot jej považuje
za „nejklidnější, nejvěrohodnější a nejpokornější" pro danou situaci,
zatímco vítězný projekt podle jeho mínění „jako módní architektonický
design upoutává pozornost bez hlubších důvodů". (S projekty, které v
soutěži obsadily první až třetí místo, se můžete seznámit na
internetových stránkách
České komory architektů.)
Velmi razantně vyjádřil odmítavý postoj k chystanému projektu
historik architektury Rostislav Švácha. Podle něho „měkká organická
forma nepochybně uspokojí touhu mnoha Pražanů po architektuře ve tvaru
blobu, jakou jim v roce 2007 předvedl Jan Kaplický v návrhu Národní
knihovny pro Letenskou pláň. Co se však hodí pro Letnou, Englovu náměstí
naopak zasadí smrtelnou ránu. Patřím k těm, kdo si vždycky budou
myslet, že za omylem soutěžní poroty v roce 2010 a za selháním pražské
památkové péče o dva roky později se neskrývá nic než síla peněz. Na
Vítězném náměstí budou tyto peníze opravdu vidět."
Dejvický „lední medvěd" ovšem probouzí i nezávislé občanské mínění,
které k architektonickému a památkářskému sporu přidává další naléhavé
otázky o životě lidí ve městě. Ukazují to například internetové stránky
sdružení Praha 6 ztrácí tvář.
Plánovanou stavbou by se mělo znovu zabývat zastupitelstvo Prahy 6 v pátek 15. února. (Pozn. red.: jednání zastupitelstva skončilo dnes 15. 2. 2013 po 14. hodině neschválením navrženého usnesení TOP09).
Související odkazy:
Článek v literárních novinách shrnuje fakta v kauze zástavby severovýchodní části Kulaťáku
ČKA je samosprávným profesním sdružením, které bylo jako subjekt veřejného práva zřízeno zákonem č 360/1992 Sb. o výkonu profese autorizovaných architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
Oficiální web společnosti Vítězné náměstí, a.s., která se snaží prosadit výstavbu Ledního medvěda
Přehled připravovaných projektů přímo na Vítězném náměstí či v jeho blízkosti. Každý z investorů myslí především na svůj projekt, celkový urbanistický plán chybí.