Praha 6 ztrácí tvář

Než přijedou bagry

Úředníci pražského magistrátu pracují na územním plánu čtyři roky. Nyní zveřejnili jeho koncept k připomínkám. Definitivně ho uzavřou a schválí v roce 2012. Tím určí vizi rozvoje hlavního města nejméně na další dvě desetiletí. Termín „územní plán“ zní na první pohled dost nudně. Dvacet let ale není krátká doba a v sázce je proto mnohé. Hraje se o tvář Prahy, o její místo ve světě i kvalitu života uvnitř ní. Skutečný význam plánu dokládá pohled do minulosti.

Období první republiky trvalo přesně dvacet let. Praha měla tehdy hlavního architekta a získala řadu kvalitních staveb i celých urbanistických souborů. Vznikly Dejvice s Vítězným náměstím, vilová čtvrť Ořechovka, funkcionalistická Baba i břevnovská čtvrť činžáků pro sociálně slabší obyvatele. Ze stejného období pochází cukrárna Myšák s rondokubistickou fasádou ve Vodičkově ulici a řada paláců s pasážemi v centru města
– například Metro nebo Archa.

Vyrostly reprezentativní budovy, dodnes příklady špičkové architektury – Česká národní banka Na Příkopě, Ministerstvo průmyslu v ulici Na Františku, Městská knihovna na Mariánském náměstí nebo funkcionalistický palác – dnes Dům odborových svazů – ve své době nejvyšší pražský „mrakodrap“. Na Letné vzniklo Technické a Zemědělské muzeum, na Vinohradech Plečnikův kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, ve Střešovicích Masarykova vojenská nemocnice.

Vltavu překlenuly tři nové mosty – Jiráskův, Libeňský a Barikádníků – a rychle se rozvíjela veřejná doprava. V roce 1927 dosáhla délka tramvajových tratí sta kilometrů, od roku 1925 začaly jezdit první autobusy.

Dvacet let a dvacet let

Praha se rozrostla do šířky také vlivem nekoncepčního povolování satelitních městeček. Na okrajích města vznikly mimo to logistické areály a skladové haly. Důsledkem je rozostření hranic města. Návštěvník, který
do něj přijíždí, projíždí dlouhé kilometry se táhnoucí sídelní kaší, než konečně pozná, že je vůbec v Praze.

Stavělo se i v centru. Jednou z největších nových čtvrtí je BB Centrum u metra Budějovická, které tvoří skrumáž kancelářských budov. radnice Prahy 4 si dnes stěžuje, jak umělá a nefunkční čtvrť to je – když odpoledne odejdou úředníci z práce, ulice jsou jak po vymření. Vznikla také řada nových rezidenčních čtvrtí, ve srovnání s těmi prvorepublikovými jde ale o tuctovou architekturu.

Rozvoj veřejné dopravy se prakticky zastavil. Přibyla pouze estakáda Ohrada – Palmovka, trať do Modřan a na Barrandov a trať Lurová – radlická. Otevřelo se dvanáct nových stanic metra – to je sice zhruba každý rok jedna, nicméně úsek trasy C je již dnes sporný, protože metro vede „do polí“ a pro obyvatele města nemá ve
srovnání s cenou příliš velký význam. Největší část veřejných peněz směřuje do nové infrastruktury pro automobily – dokončen byl Strahovský tunel, postaven tunel Zlíchovský, Mrázovka a rozestavěn tunel Blanka. Zda se tyto stavby za desítky miliard zapíší do tváře Prahy jako úspěch nebo průšvih, ukáže teprve historie. Zatím hrozí, že aut ve městě bude navzdory slibům politiků spíše přibývat.

Praha 2025: jak dál

1/ polycentrické město

Otázkou je, zda nový plán přetížení centra opravdu řeší. Navrhuje totiž výstavbu dalších rozsáhlých čtvrtí – zejména východního města mezi Štěrboholy, Dubčí a Měcholupy a západního města v oblasti Stodůlek a Řeporyjí. Místo zlepšení infrastruktury v již existující husté zástavbě tak mohou vzniknout další tisíce bytů
bez potřebného zázemí. A tak se bude jezdit za nákupy, prací a zábavou kam jinam než do centra.

2/ ochrana zeleně

Ve skutečnosti může být všechno jinak. Nový plán za prvé vůbec nechrání zelené plochy menší než půl hektaru. Za druhé, zelený pás na obvodu nemůže nahradit nedostatek stromů v centru, kde je hustá zástavba a vysoká intenzita dopravy.

V mnoha případech hrozí spíše ničení zeleně. V případě Klánovického lesa sice územní plán navrhuje les, ale má umožnit jeho částečné vykácení a stavbu golfového hřiště. Podobné je to u navrhované výstavby „Velkých roztyl“ u Krčského lesa, zástavby bývalého Strnadova zahradnictví ve Vokovicích, zástavby rohanského ostrova a v desítkách dalších míst, kde se počítá se zahušťováním výstavby.

3/ oživení zanedbaných oblastí

Záleží ale na podmínkách. Problém může být nenasytnost developerů a chybějící vize na straně města. Pro firmy je totiž nejvýhodnější zastavět pozemky komerčním bydlením nebo administrativou. Pak ale bude desítkám tisíc nových rezidentů chybět infrastruktura. Knihovna je prostě méně lukrativní než luxusní apartmán a město zatím developery k investicím do infrastruktury nenutí.

4/ kvalitní dopravní infrastruktura

Hlavní zřetel ovšem patří automobilové dopravě. „Nový“ plán oživuje projekty ze 70. let a tím betonování dalších částí městského okruhu a dálničních radiál vedoucích z okrajů města do centra. Již dnes vidíme, že při této cestě nezbývají peníze na veřejnou dopravu. Pokračovat se v ní ale zřejmě bude. Tunely totiž mají vysokou podporu politiků.

5/ prostorová regulace staveb

S tím nelze než souhlasit. Kamenem úrazu ale bude realizace, protože na dodržování regulativů mají dohlížet stavební úřady městských částí.

Plány a realita

Magistrát i městské části v uplynulých dvaceti letech rozprodaly většinu svého movitého majetku – volné stavební parcely jsou dnes převážně ve vlastnictví soukromých společností. Město tím přišlo o nejsnazší možnost ovlivnit novou výstavbu, protože k prodeji pozemků se neváží žádné další podmínky nebo povinnosti investorů.

Důležitou roli hrají zmíněné stavební úřady, které při povolování staveb kontrolují, zda projekty odpovídají územnímu plánu. To dnes příliš nefunguje – úřady vydávají desítky výjimek, různým žadatelům měří různým metrem a rozhodují netransparentně. I když konkrétní kauzy se nevyšetřují, dá se předpokládat zvýšená
míra korupce. Na těchto principech nový územní plán nic nezmění.

Problém představují také rozsáhlé změny dosavadního územního plánu. Dokud totiž nepřijde plán nový, řídí se výstavba právě jím. Vzniká zmatek, protože tyto změny vymezují řadu pozemků jinak než chystaný územní plán. Cílem je zřejmě vyjít vstříc developerům, protože v novém plánu by jim řada projektů už neprošla.

Velká část změn tak počítá s rozsáhlou komerční výstavbou namísto zelených ploch a zdá se, že magistrát by rád schválil tyto změny ve zrychleném režimu dříve, než nový územní plán. Celkový dojem ze situace by nicméně neměl být příliš depresivní. Sledovat územní plán samozřejmě má smysl, rozhodně větší než jen
sedět doma a nadávat. O budoucnost okolí svého bydliště by se tak měl zajímat raději každý Pražan, protože až přijedou stavební jeřáby a bagry, bude už pozdě.

Martin Skalský
Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika

• Hlavní stránka
• Články
• Fotogalerie
• Akce
• Novinky
• Podpora
• Odkazy
• Fórum
• Hledání
• Značky