P6 mění tvář - beseda č. 3: Břevnovský pás usedlostí
26. listopadu 2012, 17.00 (Skleňák)
zveřejněno: 3. prosince 2012
značky:
Břevnov |
úřad MČ |
výstava |
výstavba |
životní prostředí Třetí besední večer v pořadí měl na programu "Břevnovský pás usedlostí". Slovo "usedlost" navozuje pocit klidu a pohody, avšak dotčené území je již poměrně zatíženo dopravou. A k tomu se přidá i nová již uskutečněná či teprve chystaná výstavba.
Mapka k jednotlivým dnům tématických besed k vystavovaným projektům
Po nezbytné zahajovací "ceremonii" tiskového mluvčího Adama Halmošiho následuje stejně nezbytné úvodní slovo vedoucího odboru územního rozvoje Bohumila Beránka. Vymezuje dnes diskutované území - od Břevnovského kláštera až po právě stavěnou rezidenci Triangl (v tomto večeru na programu nebyla, bohužel). Sám p. arch. Konstatoval, že se jedná o území s největší stavební aktivitou s různým stupněm zpracování i kvality. Jakýmsi společným jmenovatelem území má být vrácení přírodního charakteru potoka Brusnice.
Tradiční radniční průvodci besedními večery. Tradičně sedící MUDr. Gebouský, tradičně stojící Inmg,. arch. Beránek.
Samozřejmě zazněla ódička na zrekonstruovanou klášterní zahradu, na hotový (ale ještě nedovybavený dům důchodců - přestěhuje se sem ten ze Šolínovy ulice), a samozřejmě jako velké plus byla uvedena rekonstrukce zámečku Kajetánka. Dříve úžasná MÚK Malovanka bude ještě úžasnější po svém zazelenění, její těsné okolí prosvítí poněkud přerostlejší hotel Malovanka a na východě veškeré počínání zakončí projekt Triangl, kde už se dnes intenzivně kutá.
Zelená Malovanka
Křižovatka jako otevřená rána škodí městu. Přerušuje pás veřejných parků, který se táhne od hradeb přes Hládkov k zahradám usedlosti Malovanka a zámečku Kajetánka. S tímto popisem se projekt objevil v roce 2010 na výstavě Městské zásahy.
Prvním bodem programu byla "Zelená Malovanka". Představení projektu se ujal radní Záruba, uvedl, že "od začátku spolupracují na řešení této části centra Břevnova". Typicky nezmínil, že původně MČ vůbec nějaké zazelenění v místě nepatřičné mimoúrovňové křižovatky nezamýšlela, ale až v předvolebním období se návrhu mladých architektů, kteří právem nazvali křižovatku jizvou města, chopili. Ale i tak budiž tato snaha velebena! Za investici zhruba 100 miliónů se má Malovanka "zelenat" již v okamžiku zprovoznění tunelového komplexu Blanka. Radnice projekt financuje, má se spolupodílet i na poskytnutých prostředcích z operačního programu MŽP.
Jeden z mladých autorů projektu na alespoň částečnou záchranu do města nepatřící mimoúrovňové křižovatky Malovanka - Ing. arch. Jan Opočenský
Slova se ujal jeden z projektantů Zelené Malovanky Ing. arch. Jan Opočenský. Připomněl, že původní projekt s překrytím křižovatky "dálničního charakteru" sítí s popínavými rostlinami vznikl v rámci projektu "Městské zásahy" v oce 2010. Křižovatka přerušuje pás parků, řešení chce podpořit zelenou cestu městem. Posupně se projekt umírnil do úspornějšího konceptu labyrintu, jehož zelené stěny by měly prospět příznivějšímu průhledu dopravní stavbou, zmenšit její měřítko, utlumit hluk a snížit emise z intenzivního automobilového provozu.
Dotazy
Autor uprostřed zazelenělé křižovatky
Dotazů na zazelenělou Malovanku se až tolik nesešlo. Jako obávané zazněly výška zábradlí pěších lávek, i otázka bezpečnosti - umístění kamerového systému v místě z důvodu např. házení předmětů výrostky z lávek na projíždějící automobily. Padla i obava, zda zeleň v křižovatce přežije nápor exhalací z provozu - z konzultací s odborníky vzešly návrhy na odolnou skladba rostlin. Vše bude doplněno automatickou závlahou. Téma s Malovankou úzce spojené - uvažovaná Břevnovská radiála (BR) - bylo smeteno s tím, že Zelená Malovanka nemá s BR nic společného, zatím není z MHMP slyšet v současné době žádná snaha v tomto směru.
Multifunkční operační centrum Malovanka
Multifunkční operační centrum Malovanka - to je název budovy nad ústím tunelu. Představuje ji Ing. arch. Petr Páv z A32 s.r.o.
Další projekt - multifunkční operační centrum (MOC) Malovanka představuje vedoucí komise územního rozvoje MUDr. Věroslav Gebouský. Tradičně vsedě vypráví o dlouhém a složitém projektu, se kterým bylo počítáno už od počátku budování Strahovského tunelu. Nešťastně byla zájmová plocha změněna v ÚP na zeleň, nyní se podařilo vrátit změnu zpět, která umožňuje bezproblémové umístění objektu. Z urbanistického hlediska bude přínosem - na Bělohorské odstíní vliv provozu u portálu tunelu. Ve finále rada MČ P6 souhlasí s jednopodlažním objektem (z pohledu Bělohorské) bez umístění centra záchranného systému (staví se v Tróji) se zazeleněnou střechou.
A takto velkolepý "velín" bude uvnitř budovy.
Pokračuje Ing. arch. Petr Páv. Jeho projekt naplňuje územní rozhodnutí v souvislosti se stavbou Strahovského tunelu z července 1983. Ústřední myšlenkou je vybudovat pracoviště pro řízení veškeré dopravy, včetně umístění kamerových systémů, to pracoviště současné v ulici Na Bojišti se má přesunout právě sem. Přízemí z Bělohorské má sloužit veřejnosti, má zde mít kancelář starosta I primátor (!?). Podzemní garáže poslouží pouze pro zaměstnance centra, veřejnosti potom poslouží park se zelení. Ke zhoršení ŽP by dojít nemělo též díky "suchým chladičům" na střeše, což je nejtišší možná technologie.
Dotazy
Původně měla celá plocha nad tunelem býti parkem, nyní zůstane zelená jenom část. Budova má odstínit Bělohorskou od tunelu, avšak domům vedle parku naopak spíše přitíží - vzduch nebude proudit tak snadno.
Nastal prostor pro dotazy. Bylo řečeno, že MOC má odstínit Bělohorskou od ústí tunelu, že pomáhá jejímu mikroklimatu. Co však domy níže u portálu v ulici "Pod Malovankou"? Trošku uhýbavě je zopakován park a nové stromořadí podél ulice. Slova se ujíma ředitel firmy Satra - Ludvík Šajtar, rozvláčně uvádí souvislosti vzniku MOC, současné systémy řízení nejsou schopny zabezpečit správnou funkci, též řešení krizového dispečinku. Další úvaha nad úbytkem zeleně a souvislost s okolními zelenými plochami a bariéraproti proudění vzduchu zůstává bez odpovědi.
Sám generální ředitel firmy Satra Ing. Ludvík Šajtar osvětluje souvislosti provozu centra.
Nebylo uvažováno nějaké variantní řešení - např. na Strahově? Nehrozí následná nástavba? Byla arch. soutěž? Byl monitoring na ŽP? Satra neřeší varianty, ale úkoly, platí ÚR na tuto stavbu. S nástavbou není počítáno. Soutěž nebyla. Dotazované (a podivované) náklady zahrnují peníze nejenom sem, ale I do kamerového systému celé Prahy, též na přesun dopravních ústředen apod. Finální počet zaměstnanců nebyl sdělen, ale mají mít 80 stání v podzemních garážích (původně se počítalo 280).
Vincentinum
Představení Vincentina se ujal Ing. arch. Milan Veselý. Důležitá bude průchodnost mezi sousedícími parky.
Radní Gebouský představuje další bod večera - Vincentinum. Investorem je nadační fond Vincentinum a v této fázi se projednává pouze studie. Součástí záměru je demolice stávajících objektů, potom vybudování ubytování seniorů ve 137 jednotkách vč. zdravotnického zázemí. Od počátku sloužil objekt sociálním účelům, později ho využívalo vnitro, po 1989 začal chátrat. MČ trvá na p;vodn9m účelu objektu, a nepodpořila původní záměr investora na převod pozemku v ÚP na bytovou funkci. Současně probíhá řízení o prohlášení o zařazení do seznamu kulturních památek, MČ zatím nesouhlasí s projektem (zvl. postranní věže).
Na tomto obrázku už arch. Veselý vystupuje ze siluety. Vedle něj vykukuje kousek Ing. Krause z inženýrské společnosti nadačního fondu.
Konkrétního popisu projektu se ujímá Ing. arch. Milan Vesleý jako zástupce firmy Loxia. Průběžně a opakovaně až protivně se odpichuje od uskutečněné revitalizace Kajetány, kterou má Loxia také "na svědomí". Jejich cílem je po pokračovat stejně i v projektu Vincetninum. Dalším cílem je revitalizace a propojení celého území s kajetánkou. Současný technický stav budov nelze dát do pořádku, proto demolice a následně vyjít ze stávajícího objemu, "řádově" nebudou zvyšovat (tedy "jednotkově" zřejmě ano, pozn. red.). Ze severu plánují rozšíření uličního prostoru Na Petynce cca o 6-7 metrů, stejná výška hřebene (o kousek vyšší, pozn. red.) Trvají na kacentu 2 věží jako jisté zajímavosti území, určitou reminiscenci vnese nová kaplička sv. Vincenta.
Dotazy
Vincentinum je dnes v bídném stavu.
První dotaz na podmínky bezúplatného převodu majetku z MV ČR vytáhl ze sálu ing. Krause z inženýrské společnosti nadačního fondu. Nesměřuje projekt - po neúspěchu s dříve žádanou změnou ÚP na bytovou plochu - k obejití účelu "centra pro seniory"? Kdepak, vše je naplňováno v souladu se smlouvou s MV, pouze se snaží tento dům revitalizovat, aby sloužil svému účelu. Malometrážní byty, ano, zatím vše jen studie, do finále, co bude dům znamenat, je daleko. Plánovaná zařízení stomatologie, kardiocentra a oční kliniky mají sloužit i veřejnosti.
Vizualizace Vincentina se omezila jenom na několik málo pohledů "ze šikma" z parteru ulice Na Petynce. Ulice se rozšíří a vzniknou kolmá parkoviště. Bohužel vizualizace z jihu s oběma věžemi chybí.
Místní znalci připomínají 10leté chátrání objektu, sice slouží jako ubytovna dělníků, ale domnívají se, že jde o úmyslnou devastaci objektu. Hotová Kajetánka i budoucí Vincentinum zastiňují původní břevnovskou zástavbu, vizualizace jsou jen z příznivého ptačího pohledu. V dalším průběhu se dotazy trošku propletly s odpověďmi. Narazilo se i na legitimitu/kontinuitu Vincentina, na jeho vztah k původnímu subjektu, naskýtá se řada pohledů - chátrání, drahé byty, podobnost s Bubenčem (Vila Charles, pozn, red.). Připomenuto je i mizení zeleně v lokalitě, radní Gebouský ale nesouhlasí, území se konečně propojí do jednoho parku a naopak jejich celková plocha se zvětšuje. Nevhodná zástavba garážemi a sklady - vše přijde pryč. Na Kajetánce vznikne komfortnější prosvětlenější ulice s možností parkování. V současné době zažádáno o památkovou ochranu. Investor tvrdí, že objekt nemá žádnou architektonickou hodnotu a naopak má důkazy, že rozhodně není starý 350 let. Vůči stávajícímu drží objem budovy řádově stejně.
Malá Kajetánka
Ing. arch. Jaroslav Slavíček (v červeném) představuje obestavění kaple v lokalitě zvané Malá Kajetánka. Pomáhá mu za investora ing. Horák.
Úvodem radní Gebouský zmínil jako předpoklad projektu demolici tzv. Břevnovského mrakodrapu. Kajetánské kaple bude zachována v současné poloze. Dle ÚP je možné bydlení. Pozemek prodán městskou částí v roce 2008, s podmínkami zajištění rehabilitace prostoru a opravy kaple s následným předáním MČ. KÚR s projektem souhlasí, vyžadovány dílčí úpravy vč. snížení objektu.
Tzv. Břevnovský mrakodrap z roku 1911 má býti zbořen. Zatím patří městu, o tom, co bude dál se jedná. 19 bytů zřejmě nahradí 43 malometrážních jednotek v domě novém.
Slova se ujímá arch. Jaroslav Slavíček. Popisuje prostor - mrakodrap z r. 1911, sklady a jiné provizorní budovy v okolí, součást zeleného pásu. Projekt obsahuje 2 bytové domy zaoblených tvarů s balkóny po obvodě tvořící jakási dvě "céčka" proti sobě. Severní část pozemku bude veřejným prostorem s malou vinicí, potok Brusnice poteče meandry nového koryta. Zmiňuje blízkost Břevnovské radiály, jejíž realizace je ale v nedohlednu. Předvádí bohaté vizualizace, pohledy z blízka i z daleka. Na závěr pouští animaci - průlet prostorem.
Dotazy
V lokalitě je v současnosti řada něpěkných garáží a skladišť. Červeně jsou vidět obrysy nových doml, modře potom meandry potoka Brusnice, který projekt osvobodí z dosavadních podzemních rour.
Zazněly obavy o podobu a rozsah zeleně po dokončení Vincentinum i Nové Kajetánky, obavy údajně liché, zeleně bude proti dnešku více. V dalším odpovídá za investora ing. Horák. Mrakodrap ve vlastnictví MČ, probíhají jednání, nabídka náhrady za 19 bytových jednotek mrakodrapu má být 43 bytů pro MČ v nových domech. Současně mají souhlas památkářů s demolicí. Při zachování mrakodrapu by "nevyšla ekonomika" projektu.
Kajetánská kaple versus nový bytový dům.
Další dotaz směřuje na MČ - proč další byty, když v současnosti byty prodává? Ač malometrážní, těžko budou v novostavbě sociální či startovací byty. Zakomponování stávajícího mrakodrapu do projektu zvažovali - ne zcela vyhovující technický stav domu, vzájemný vztah kaple a domu, okna pokud možno jinam než do Patočkovy. Dopravní obsluha z jihu, všechno parkování bude v podzemí.
Zakončení
Mapka lokality s vyznačením všech záměrů. Chybí ještě výdech z tunelu Blanka na Octárně (u Trianglu), ve větším výhledu je zástavba plochy pod hotelem Pyramida.
Na pořadu večera ještě byly projektu na přestavbu dvou mateřských školek. Tentokrát nešlo zůstat až do konce, a ani se nepovedlo zajistit jiné "informační kanály". Nicméně školky byly asi nejméně problematické téma - síň se před posledními body poměrně vyprázdnila. Dnes se tedy probral pás břevnovských usedlostí. Mezi mínusy večera patřila slabší vizualizace Vincentina, kdy nebyl projekt vidět jako celek, natož v kontextu okolí. V oblasti se nacházejí i další velestavby - v úvodu zmíněný Triangl, mohutný hotel Petynka i bytový dům Na Panenské a poslední věžák na Kajetánce. Nikde dosud nezazněla jakákoli informace o celkovém vlivu všech těchto staveb např. na dopravní zatížení. A to ještě chybí jakákoli zmínka o budově pod hotelem Pyramida.
