Účet za Stromovku
Literární noviny, 29. března 2009zveřejněno: 27. dubna 2009
značky: Bubeneč | Stromovka | zeleň | životní prostředí | tunel Blanka
„Každé podkopání je spojené s nebezpečím drenáže a následné ztráty vody od kořenů. I když se jen sníží množství vody, je to pro kořenový systém stromů šok, protože jsou vrostlé do určitého prostředí. Budou náchylnější k chorobám, porostou pomaleji a sníží se jejich klimatizační efekt. Je to nebezpečné hlavně pro větší stromy, jaké jsou právě ve Stromovce,“ upozorňuje biolog.
Nejdelší tunelový úsek Blanky, nazvaný Královská obora, vjíždí pod zem u stadionu Sparty na Letenské pláni, aby se vynořil po třech kilometrech u Trojského jezu. Metrostav se sice dušuje, že se zeleně existence tunelu nedotkne, relevantní důkaz v podobě studie o vlivu stavby na životní prostředí však nemá.
Kolik by tedy stála Stromovka?
Podle Jana Pokorného se k výpočtu používají tři přístupy. Kolik by za ni lidé byli ochotni zaplatit, kolik by stála její obnova a kolik by stálo nahrazení jejích ekosystémových služeb, například nákup kyslíku či energie nutné pro pohon klimatizace jejího rozsahu. Na tepelné mapě Prahy z Landsatu, kterou pro tento účel zpracovala geografka Petra Hesslerová, je Stromovka jasně vidět i z výšky sedmi set pěti kilometrů – v permanentně přehřívaném městě podle snímků snižuje teplotu až o deset stupňů.
Stohektarová obora v létě chladí Prahu výkonem 230 MW, což je téměř čtvrtinový výkon bloku jaderné elektrárny Temelín. Kdyby si „firma Stromovka“ účtovala ekvivalent ceny elektrické energie spotřebované na chlazení, vyšlo by to při ceně dvě koruny za kilowatthodinu asi na čtyři sta šedesát tisíc denně.
Účet za výrobu kyslíku by nevyšel o moc laciněji. Za den vyprodukuje Stromovka pět tun kyslíku, což odpovídá objemu sedm set tisíc litrů v ceně jednoho litru za padesát haléřů (nepočítáme cenu kyslíku pro medicínské účely, ta je vyšší). Denně vyprodukuje Stromovka kyslík za tři sta padesát tisíc korun.
Koupel v lesním vzduchu
Další funkce stromů ve městě, filtrace jemného polétavého prachu, se tímto způsobem spočítat nedá. Přesto jsou neocenitelné, protože jde o jednu z největších městských nepříjemností, jež způsobuje alergie, záněty očních spojivek a dráždí plíce. Právě proto, že je v nich obecně málo stromů a trávníků, mají česká města polétavého prachu mimořádně vysoké množství.
Že paralela mezi zelení a zdravým životem platí, upozorňuje bioložka Renata Rydlová: „Aktuální biomedicínské i neurofarmakologické studie ukazují, že jak listnaté, tak jehličnaté porosty na člověka působí na principu aromaterapie, kdy aromalampou je samotný strom. V Rakousku a v Německu, dokonce v lesnatých místech zřídili takzvané klimatické lázně. V asijských zemích medicína používá postup s místním označením šinrin–joku, v překladu ‚koupel v lesním vzduchu‘, využívající procházky lesem k léčbě různých onemocnění. Je prokázáno, že lesní vzduch léčí chronický stres a deprese, poněvadž terpenoidy v ovzduší ovlivňují centrální nervovou soustavu, stabilizují autonomní nervovou aktivitu, u řady z nich byl prokázán relaxační či sedativní účinek. V čínské lidové medicíně se uplatňují i v léčbě epilepsie.“
Kromě neurologických účinků působí lesní vzduch i na léčbu fyziologických onemocnění, třeba na pokles hladiny glukózy v krvi u diabetiků a na pokles krevního tlaku. Nově se zkoumá využití rostlinných terpenoidů při léčbě a prevenci onkologických onemocnění.
Trestní oznámení? Nevíme…
Kvůli tunelu má být vykáceno asi devět set stromů v Praze 6, náhradní výsadba bude asi pětinová. Pohrdání vším, co není beton, prokázal Metrostav tím, že objížďku na Letné chtěl vést přes sady (a kvůli několika letům, než se tunel dostaví, vykácet šestnáct zdravých stromů). Až po odporu veřejnosti zprovoznil stávající trasu těsně kolem plotu staveniště.
Jak šetrný je přístup betonářů k přírodní památce, dokazují dva propady půdy z loňského května a října. Za oba krátery kousek od Šlechtovy restaurace, kam nikdo nespadl jen zázrakem, padlo trestní oznámení. Zatímco první policie odložila s tím, že se nejednalo o ničí zavinění a že holt hodně pršelo, u druhého, které podal magistrát, se ještě čeká na znalecký posudek a rozhodnutí báňského úřadu v Kladně; zatím se vyslýchají svědci.
Neprodleně po druhém propadu byl primátor Pavel Bém mediálně „velmi pobouřen“, po půl roce ale magistrát o stavu vyšetřování nic neví. Kvůli zpevňování půdy po prvním propadu také úřady vpustily do chráněné Stromovky bagry.
- Tereza Šimůnková
- Text vyšel v Literárních novinách
2009-13 na straně 9. - Publikováno online 29.3.2009