"Sílí tlak veřejnosti, aby trasa metra byla navrácena mimo rizikovou zónu deformačního ovlivnění obytných výškových objektů," uvádí předseda sdružení Zdeněk Stehlík. V argumentaci se opírá o znalecké posudky, které si sdružení nechalo vypracovat mimo jiné od Kloknerova ústavu ČVUT.
Podle nich hrozí kvůli následkům ražby především pokles nebo naklonění domů. Stavební práce prý může zkomplikovat také tektonický zlom, který se pod čtrnáctipatrovými domy nachází a nebezpečí kolize s "jiným báňským dílem".
Společnost Metrostav, která má společně s firmou Hochtief ražbu tunelu na starosti, obavy z uvedených rizik odmítá. "Nebezpečí rozhodně nehrozí, tunelů metra v Praze bylo bezpečně postaveno více než 60 km a zde to nemá proč být jiné," odmítá obavy lidí mluvčí společnosti František Polák.
Na ražbu traťových tunelů Metrostav použije mechanizovaný štít, který výstavbu výrazně urychlí (až 300 metrů za měsíc) a rizika výstavby údajně sníží na minimum. Mluvčí také popřel možný výskyt starého tunelu.
"Nemám k disposici informaci, že by v trase zmíněné dílo existovalo, ale vždy při ražbě se dělají v případě pochyb průzkumné vrty, které by případné podzemní prostory odhalily s dostatečným předstihem," popsal pracovní postup.
Obavy z pochybení umocnil nedávný propad při ražbě tunelu Blanka. "Paralela neexistuje - traťové tunely mají průměr 6 metrů, automobilové tunely několikanásobně větší," vysvětluje mluvčí stavební firmy s tím, že k bezpečnosti přispěje i ražba ve větších hloubkách, kde jsou geologické podmínky obecně lepší.
Víra pražského magistrátu, který obě zakázky vypsal, ve schopnosti Metrostavu už tak silná není. K poslednímu propadu došlo v úterý 6. července na rohu ulice U brusnice a třídy Milady Horákové. Na místě vznikl kráter o průměru asi 15 metrů. Pod nánosem zeminy tehdy na šest hodin uvízl bagrista.