Praha 6 ztrácí tvář

Neveselý život s dopravními stavbami



zveřejněno: 22. května 2010
značky: Břevnov | Dejvice | Střešovice | Malovanka | doprava | individuální doprava | Břevnovská radiála | městský okruh | tunel Blanka

„Život s Blankou“ byl název diskuse, kterou pro obyvatele bezprostředního okolí mimoúrovňové křižovatky Malovanka i pro všechny ostatní, kdo se zajímají o velké dopravní stavby v Praze 6, uspořádali zastupitelé Strany zelených na Praze 6odkaz na jiný server, hosty byla občanská sdružení EKO Břevnov a Životní prostředí Střešovice - Ořechovka, hostem byl také architekt Ivan Lejčar.
zobrazovat velké fotografie, pokud jsou

Diskuse se konala 13. května v hotelu Pyramida a kromě tunelového komplexu Blanka se zabývala i dalšími velkými dopravními stavbami v Praze, zejména jejich vlivem na život v Praze 6. Hned na úvod vystoupil někdejší předseda Občanského sdružení Octárnaodkaz na jiný server – Jan Cífka. Nejzajímavější informací v jeho příspěvku bylo sdělení, které lze shrnout asi takto: při jednání s velkými stavebními firmami občanům nepomohou žádné zákony, předpisy ani normy. Jediná možnost, jak se ubránit bezohlednosti firem, je mít něco, co tyto firmy potřebují a co jim občané mohou odepřít. Jen v takovém případě mají lidé šanci, že si firma neprosadí své zájmy doslova proti všem. Ve státě, který se chce nazývat právním, je ovšem taková zkušenost dosti na pováženou…

Místním občanům působí potíže současná objížďka Myslbekovou ulicí. Znamená zvýšenou hlukovou zátěž i více prachu. Bohužel slíbená protihluková okna v nejzatíženějších místech jsou instalována se zpožděním. (Užitečné kontakty při řešení problémů se stavbou jsou na konci článku).

Avšak ani další informace, které se účastníci diskuse dozvěděli, nebyly nikterak povzbudivé. Tak například modernizace trati Praha – Kladno byla vyřazena ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Znamená to, že s touto stavbou se v nejbližší době nepočítá. To je špatná zpráva pro obyvatele těch částí Prahy 6, jež pravidelně zahlcují svými auty lidé z Kladna a okolí, kteří do Prahy dojíždějí za prací. Ani radnicí a magistrátem opěvované prodloužení metra A jim nepomůže, protože na celé této nové části trasy není místo pro větší parkoviště, nemluvě už o jejím nevhodném vedení, které cestování po Praze 6 neurychlí, ale mnohdy spíše zkomplikuje.

Ani tunelový komplex Blanka lidem od aut neulehčí, ač právě tento efekt je uváděn jako hlavní přínos, který má Blanka pro Pražany mít. Především je již nyní zřejmé, že přestože se oficiálně uvádí rok 2012 jako termín zprovoznění tunelů, ve skutečnosti to bude výrazně později.

S tunelovým komplexem Blanka souvisí stavba, která je zatím ve fázi plánování, přesto by ale nebylo dobré nevěnovat jí dostatečnou pozornost. Jde o Břevnovskou radiálu (podívejte se na dokumentaci EIAodkaz na jiný server nebo si přečtěte některé citaceodkaz na jiný server). Tato velká komunikace má být jedním z  napaječů městského okruhu, tedy má na něj přivádět provoz směřující do Prahy zvenčí. Na málo známý, o to však více alarmující fakt, upozornil architekt Lejčar. Na nákresech současných i plánovaných částí městského okruhu a radiál názorně ukázal, že při současném zprovoznění Vysočanské i Břevnovské radiály by vzniklo přímé spojení z východního na západní okraj Prahy, jehož součástí by se stala právě část městského okruhu v okolí Prašného mostu, křižovatky Malovanka, a také v Břevnově podél celé stávající Patočkovy ulice. Právě v její stopě má budoucí radiála být vedena. Vznikla by tedy jakási obdoba severojižní magistrály, a to ve směru východo-západním, vedená po samém okraji pražské památkové rezervace a obytnými čtvrtěmi.

K plánům Břevnovské radiály má velmi „zajímavý“ postoj radnice Prahy 6. Dal by se zjednodušeně popsat přibližně tak, že radnice by si sice přála, aby radiála byla vedena v tunelu, žádný jasný požadavek v tomto smyslu však nikdy nevznesla. Tunelová varianta Břevnovské radiály je přitom jen jednou z několika, které byly doposud ve hře. Svého času radnice navrhovala vskutku neotřelé řešení: vést jeden směr radiály po povrchu, opačný směr v tunelu. Odůvodnění takového nápadu? Prý při jízdě do kopce vzniká více exhalací, proto je třeba příslušnou polovinu radiály postavit v tunelu, zatímco v opačném směru – z kopce – může radiála zůstat povrchová, protože při jízdě z kopce je exhalací méně…

Další varianta, o které se jednalo, se oficiálně nazývala „tunelová se štěrbinou“. Správnější by však bylo nazvat tuto variantu jako zapuštěnou, protože vozovka by sice vedla pod úrovní okolní zástavby, avšak ona štěrbina v horní části stavby by byla 6 metrů široká. Nazývat něco takového „tunelem“ je opravdu velmi troufalé pojmenování.

Ačkoliv se zatím zdá, že vedení radiály v tunelu je plán, na němž se už nic měnit nebude, vyplývá z dosud známých informací zjištění, že pro obyvatele nejen Prahy 6, ale i celé Prahy by bylo lepší Břevnovskou radiálu vůbec nestavět. Podle předpokládaného harmonogramu by její stavba trvala 3 roky. S ohledem na dosavadní zkušenosti s podobnými stavbami však lze oprávněně očekávat, že skutečná doba výstavby by byla pravděpodobně delší. Po dobu stavby radiály by byla veškerá doprava z Patočkovy ulice převedena na ulici Bělohorskou. Jaké by to asi bylo, to si určitě dovedou velmi dobře představit všichni, kdo už nyní trpí podobným opatřením, jež souvisí se stavbou křižovatky Malovanka.

Už v současnosti slouží Patočkova ulice lidem z Kladna, kteří dojíždějí do Prahy. Po zprovoznění radiály by se tedy situace ještě zhoršila, protože tato nová tzv. autodráhová komunikace, by „nasála“ ještě větší množství aut. Zatímco ve světě se na 1 jízdní pruh běžně počítá s 20-21 tisíci aut za 24 hodin, v komplexu Blanka se počítá s 28 tisíci. Podle odhadu Ústavu dopravního inženýrství (kterýžto ústav před časem magistrát zrušil…) by křižovatkou Malovanka mělo po dostavění projet 125 tisíc aut denně! Představa provozu na Břevnovské radiále je při pohledu na tato čísla téměř děsivá.

Námětů k zamyšlení nad tím, jaký život čeká obyvatele Prahy 6 s velkými dopravními stavbami, které se zde už staví nebo plánují, nabídla diskuse tedy víc než dost. A nejsou to úvahy právě veselé: život v blízkosti obřích křižovatek i mnohaproudých „městských dálnic“ není skutečně žádný med. A jak se k tomuto problému staví ti, kteří jsou za něj především odpovědní? Jeden z účastníků diskuse se podělil s ostatními o svůj zážitek, jehož hlavní aktérkou byla vedoucí odboru dopravy na radnici Prahy 6. Poté, co přes Patočkovu ulici postavili lávku na naprosto nevhodném místě a zrušili několik přechodů pro chodce, avšak lidé přesto dál přecházejí ulici v místě bývalých přechodů, které lávka prostě nedokázala nahradit, prohlásila prý tato úřednice doslova: „Když tam bude někdo mrtvý, může si za to sám!“

-bk-

Na setkání byly zveřejněny užitečné kontakty, na které se mohou obyvatelé postižení stavbou obrátit:




Přidat do fóra komentář ke článku