Výzva k přehodnocení záměru vybudovat na Vítězném náměstí polyfunkční budovu Line

Vážený pane Kellnere,
 
Společnost Vítězné náměstí a.s., jejímž jediným akcionářem je společnost PPF reality a.s., plánuje ve spolupráci s Městskou částí Praha 6 dostavbu části Vítězného náměstí v segmentu  vymezeném ulicemi Jugoslávských partyzánů a Verdunskou.

Uvědomujeme si, že se společnost Vítězné náměstí a.s snaží postupovat transparentně a rádi bychom věřili, že stejně tak udělá vše pro to, aby byl objekt pro městskou část i Hlavní město Prahu přínosem, a to jak svojí architekturou, tak i svým zapojením do živého organismu města a městské části. Jsme rovněž přesvědčeni, že návrh architekta Radana Hubičky je velmi zdařilýma zajímavým dílem. Regulace pro návrh na dostavbu této části Vítězného náměstí však byla stanovena asi příliš obecně.

Přes výše uvedené však vítězný návrh vyvolává pochybnosti. Podle názoru široké veřejnosti návrh objektu postrádá jakékoliv vazby na bezprostřední i širší okolí a vyvstává otázka, zda je správné tímto způsobem dostavovat část Vítězného náměstí.

Přestože se jedná o kvalitní návrh, tak „Lední medvěd“, jak je objekt s jistým despektem všeobecně nazýván, s jakýmsi „čumákem“ vybočeným do ulice Jugoslávských partyzánů a plynule oválným „zadkem“ působí jednoznačně nepřiměřeně. Je to silné gesto, které je však použito, aniž by bylo zřejmé, v jakém celkovém kontextu bude zasazeno.

Přesah objektu generálního štábu AČR do ulice Evropská měl mít svoji odezvu ve vyvrcholení náměstí v budovách, kterými prof. Antonín Engel navrhoval uzavřít ovál podkovy náměstí. Ing. arch. Hubička bez pokory k tomuto nadčasovému urbanistickému dílu přistupuje přehlíživě a snaží se přesahem „čumáku medvěda“ přívlastek „vyvrcholení podoby náměstí“ přetáhnout najím navrhovaný objekt.

I laikovi je zřejmé, že návrh není s původní regulací prof. Antonína Engela z 20. let minulého století, ani s později stanovenou regulací, v souladu. Vítězné náměstí, jak již bylo řečeno, má tvar podkovy a tvoří dominantní střed v podstatě barokního uspořádání blokové zástavby domů. Bulváry, lemované domy, směřují k jednomu centrálnímu náměstí. Tento historizující urbanistický koncept Dejvic svojí kvalitou dosahuje minimálně evropské úrovně, a i proto zmiňované území Prahy 6 bylo zařazeno do Památkové zóny Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice. Tato část Dejvic a Bubenče je jediným uceleným dochovaným výsledkem práce Státní plánovací komise, která se snažila formou soutěží na jednotlivé segmenty města a následnou prací na regulačních plánech koordinovat rozvoj milionové metropole mladého československého státu. Vzhledem k času, který předválečná ČSR na svůj rozvoj dostala, nebyl spolu s náměstím koncept zástavby Dejvic kompletně dokončen.

Bohužel ani čtvrt století po pádu totality není jasné, jak bude klíčový centrální prostor Dejvic vypadat, ani jak se zapojí do organismu města. Je zřejmé, že původní koncept není zcela proveditelný. Na druhou stranu se vždy bude na původní koncept navazovat. Kreativní vybočení z monumentálního řešení náměstí může být oživením, ale může také dále rozmělnit smysl a sílu původního urbanistického návrhu prof. Antonína Engela. Kromě podoby a funkce dokončení oblouku podkovy je vhodné uvažovat i o vertikálním prvku ve středu náměstí, který zde byl koncipován jako logické vyústění dostředné urbanistické kompozice Dejvic.

Vítězné náměstí je dnes rušná křižovatka, která ale bohužel nefunguje jako centrální městské náměstí. Náměstí je uzlem pro automobilovou dopravu, MHD i pěší. Lidé zde přestupují z autobusů a tramvají na metro, které zajišťuje rychlé spojení do centra a dále přes Prahu. Hlavní třída (Dejvická ulice) je od Vítězného náměstí odříznuta, a to jak pro automobilovou dopravu, tak i pro pěší. Přejít náměstí znamená obcházet jej přes přechody a podchod. Dokončení náměstí tedy nemůže být jen o zastavění volných ploch, ale musí být nejprve vyřešeny dopravní vazby. Především vazby pěších ve vztahu k MHD, příměstské dopravě a službám na náměstí i v jeho okolí. Je samozřejmě žádoucí, aby byl zachován úrovňový provoz pěších na náměstí. Důležitá vazba na metro však zároveň nabízí možnost pokusit se spolu s novou výstavbou řešit i vzájemné propojení segmentů náměstí a navrhovaných staveb například navazující obchodní pasáží na úrovni vestibulu metra apod.

Je na škodu a jednoznačně i chybou zadání soutěže, ze které návrh Ing. arch. Hubičky vzešel, že nebylo povinností architektů řešit přednostně otázku, jak bude Vítězné náměstí fungovat jako celek a jak bude řešena jeho finální podoba. Základním parametrem pro posuzování byla kvalita návrhu. Splnění stávajících a následně i uměle „dopracovávaných“ regulativů a koeficientů bylo posouzeno velmi volně (neexistence římsy a hřebene domu). Většina odborné i laické veřejnosti je přesvědčena, že teprve po vyjasnění koncepčních otázek funkce a podoby náměstí, stejně jako vyřešení dopravy na něm a v jeho okolí, lze odpovědně začít s jeho dostavbou, protože jedině tak může návrh funkční a urbanistické požadavky zohlednit. Vyzvaní architekti si této problematiky většinou byli vědomi. Snaha o variantní dopravní řešení druhého oceněného návrhu kanceláře Cígler Marani Architects a.s. a tvarově velmi pokorný návrh k původnímu konceptu prof. Antonína Engela třetího oceněného návrhu od kanceláře CMC architects a.s. jsou toho dokladem.

Rádi bychom věřili tomu, že vaše společnost Vítězné náměstí a.s. má zájem postavit nadčasový objekt mimořádných architektonických kvalit, který by veřejnost vnímala jako harmonickou součást Vítězného náměstí. Proto by měla ve vlastním zájmu usilovat o to, aby hlavní město ve spolupráci s MČ Praha 6 nejprve vyřešily regulaci celého Vítězného náměstí a jeho nejbližšího okolí, na níž by pak navrhovaná stavba mohla adekvátně reagovat. Teprve takové řešení bude jak pro investora, tak i pro občany Prahy, opravdu přínosné.

Vážený pane Kellnere, zvažte, prosím, všechny námi uvedené argumenty a přehodnoťte záměr zastavět severovýchodní segment Vítězného náměstí budovou Line. Zasaďte se, prosím, spolu s námi o to, aby byla nejprve vyjasněna regulace a dopravní řešení celého Vítězného náměstí.

Koncepční řešení celého Vítězného náměstí otevřenou mezinárodní soutěží je příležitost konfrontovat Prahu se současnými názory na tvorbu města a uvést ji do centra světové pozornosti. Být iniciátorem takového činu znamená psát historii Prahy.

S pozdravem
 
členové Koalice občanských sdružení a iniciativ Prahy 6

• Bubeneč    
• Bubeneč sobě   
• Eko Bílá Hora   
• Iniciativa Praha 6 ztrácí tvář   
• Sdružení pro podporu zeleně a ovzduší v Praze 6   
• Šárecké údolí   
• Šestka sobě   
• Via Praha 6