Strnadovo zahradnictví Veleslavín
Arnika
zveřejněno: 12. července 2010
značky:
Střešovice |
Veleslavín |
Vokovice |
magistrát |
úřad MČ |
územní plán |
výstavba |
zeleň |
životní prostředí |
Strnadovo zahradnictví Článek Arniky popisuje kauzu Strnadova zahradnictví. Na rozsáhlých zelených plochách mají vzniknout bytové komplexy.
Bujná zeleň ve Strnadově zahradnictví
Na začátku 20. století založil zahradník Strnad na okraji Veleslavína zahradnictví. Do dneška se z něj bohužel zachovaly jen zchátralé budovy, polorozpadlé skleníky a především bujná zeleň, místy spíše džungle. Více než 5 hektarů pozemků, které kdysi ležely na okraji města, je nyní obklopeno hustou zástavbou a sevřeno rušnými ulicemi Evropskou a Na Petřinách. Rozlehlá plocha, kterou navíc protéká stromy lemovaný Dejvický či též Veleslavínský potok, je ideálním místem pro vznik parku, jenž využijí jak místní obyvatelé (kteří v okolí větší podobnou plochu zeleně nemají), tak také žáci dvou přilehlých škol.
Oblast Strnadova zahradnictví na ortofotomapě. Velké dosud zelené plochy se mají zastavět.
Park tu také měl vzniknout, alespoň podle slibů, které místním obyvatelům dalo nynější vedení radnice před volbami v roce 2006. Založení "Centrálního parku Veleslavín" je dokonce jednou z priorit programového prohlášení rady městské části. "Stromovka Prahy 6" však zůstala jen na papíře a v roce 2007 se objevil zcela jiný plán: přebudovat plochu zahradnictví na rezidenční bydlení, obchody a mimo jiné také moderní park. K tomu je zapotřebí změnit územní plán...
Změna plánu
Stávající ÚP oblasti Strnadova zahradnictví. Vlevo dole je vidět plánované silniční spojení Petřiny - Veleslavín
Změna č. 2590/00 nazvaná "Obytný soubor Veleslavín – Vokovice" (57.429 m2) je součástí tzv.
I. vlny celoměstsky významných změn územního plánu. V navrhované změně využití území vymezeného ulicemi Pod novým lesem, Nad zahradnictvím, Nechanského a Nad tratí má dojít k nahrazení dosavadních kombinovaných ploch obytných, parkových, přírodních a zahradnictví pouze obytnou funkcí, ostatní zůstává nespecifikováno. Koeficient využití území je určen písmenem F (6. stupněm z 11 s charakterem městské zástavby). Jako součást tzv. celoměstsky významných změn územního plánu tento návrh 18. září 2008 schválilo pražské zastupitelstvo.
Nový ÚP, namísto zahradnických ploch obytný komplex, kromě změny zelené též změna modré plochy VV (veřejného vybavení)
Ačkoliv změna ještě nebyla definitivně schválena, pro lokalitu bývalého zahradnictví existuje dokonce již konkrétní developerský projekt: pozemky už několik let vlastní společnosti provázané s developerskou firmou Devo Group, která na svých webových stránkách zmiňuje plán vystavět v Praze 6 „unikátní rezidenční projekt“ na pozemcích o rozloze odpovídající ploše bývalého zahradnictví.
Nový územní plán
Koncept nového územního plánu navrhuje také přeměnu celého území v plochy obytné, přičemž má být zachován jen úzký pás zeleně ve stopě Buštěhradské dráhy a druhý úzký pás podél zmíněného potoka.
Návrh kompromisního řešení
Území bývalého zahradnictví je rozděleno železniční tratí. V horní části, která je i dnes povětšinou pokryta zelení, by vzhledem k blízkosti dvou škol i zahušťování okolní zástavby bylo mnohem vhodnější vymezení pozemků jako parková nebo nelesní zeleň. Naopak pozemky na jih od železniční dráhy je možné využít pro obytnou výstavbu, což by byl vhodný kompromis mezi ideálním zachováním veškeré zeleně a její totální likvidací, mezi zájmy soukromých vlastníků pozemků a požadavky na udržení příznivého životního prostředí místních obyvatel. Vzhledem k rozloze a významu lokality je také nezbytné vypracovat pro toto území regulační plán.
Vlaková stanice pro občany nebo na míru developerům?
Místní občané, kteří se sdružili v iniciativě Praha 6 ztrácí tvář, požadují přehodnocení umístění územní rezervy pro vybudování železniční stanice Dlouhý lán. Odvolávají se mimo jiné na výsledky posudku vlivu záměru Modernizace trati Praha Kladno na životní prostředí (EIA). Z něj vyplynulo, že rezerva pro stanici je situována na úseku mezi stanicemi Dejvice a Veleslavín výrazně asymetricky pouhý 1 km od následující stanice, je duplicitní s plánovanou stanicí metra Červený vrch, která je v docházkové vzdálenosti, a vzhledem ke sklonu terénu by další úsek trati musel být ražený. To ukazuje, že potřeba stanice je vyvolána převážně právě konceptem rozsáhlého obytného areálu (nikoliv potřebami místních obyvatel) a její pravděpodobná vytíženost je sporná. Lokalizace uprostřed zelených ploch nutně vyvolá jejich zástavbu a zprůjezdnění a ohrozí vznik většího parku přírodního typu.