Obrázek z výšky vypadá krásně. Potíž je v tom, že o to tu nejde. Jde o to, aby park přinášel radost, úlevu a odpočinek. Ve městě, kde jsou domy více méně v řadách podél ulic, působí svěže, když aspoň v parku jsou stromy vysázeny nepravidelně. Také je příjemné, když jsou různých druhů včetně jehličnanů, které zajistí zeleň i v zimě. Starý strom má větší hodnotu než nový- můžeme obdivovat jeho objem, velikost, sílu. Nelze tedy argumentovat, že přece místo starých stromů vysadíme nové. Park by získal zcela jiného ducha - byl by jako novostavba, která se musí nejdřív zabydlet. To ovšem může trvat třeba 20 let, proto je třeba každý strom šetřit. Jsem rozhodně pro zachování současné podoby parku, jen s opravou cestiček, které by mohly vést i po obvodu a umožnit tak delší procházky. Takto park svou přirozeností uklidňuje a poskytuje azyl před shonem velkoměsta. Jakmile jej posázíme sochami a bazény, velkoměsto ho pohltí. Chceme parky, ne lunaparky, zvlášť v hlavním městě, z něhož je do skutečné přírody daleko.
