Blanka ležící, spící

Po delší přetahované mezi magistrátem a Metrostavem se výstavba tunelu Blanka zastavila. Podívejme se na některé související skutečnosti a přejme si, aby byla Blanka dokončena, když už ji tu, nešťastnici, máme.

Trocha z historie

Projekt Blanky sahá do hloubi 70. let minulého století, kde Blanku nalezneme jako součást koncepce ZÁKOSu (Základního komunikačního systému). ZÁKOS měl být převážně povrchový. Současně uvažovaný Městský okruh se svými dalšími komunikacemi je ve velké míře jeho kopií. Z původního ZÁKOSu vypadly 2 radiály - Žižkovská a naštěstí i Veleslavínská, která byla v plánech zakreslena ve stopě stávající Buštěhradské železnice, s jejímž provozem se nepočítalo. Na stopu železnice měla radiála "nasednout" u veleslavínského nádraží a sledovat ji až do Holešovic. Se současnou Blankou se potom měla protnout velkou mimoúrovňovou křižovatkou v prostoru vodárny za Prašným mostem. Šanci na zásadní přehodnocení ZÁKOSáckého pojetí řešení dopravy Praha po změně režimu počátkem 90. let propásla.

Blanka u ledu

Z různých zdrojů je současná situace kolem Blanky dostatečně známá. Praha dluží Metrostavu za vykonané (více)práce přes 2 miliardy, ten svoje peníze samozřejmě chce a práce zastavuje. Město však další změny v projektu (Metrostavem provedené) neschválilo. Primátor Hudeček vytahuje právnické dobrozdání, že smlouvy na celou Blanka jsou na vodě a neplatí. Neprošla zastupitelstvem. Vše spěje k rozhodčímu soudu. Bude platit magistrát Metrostavu nebo naopak? Není vše jen naoko, aby i další právníci si přišli na své? Jen rozhodčí soudcování vyjde na stovku miliónů. Není vše jen proto, aby se mohly utratit další nemalé milióny za případné zakonzervování stavby?

Příklad z magistrátu si vzala i naše šestková radnice. Stavební odbor začal jednat o odstranění části stavby u napojení na Strahovský tunel (staví Eurovia). Týká se nepovolené přeložky sítí a také nepovoleného zatrubnění potoka Brusnice. Vše skončí dodatečným povolením. Blanka je stavba pekelně složitá, dodatečně se budou povolovat např. i již hotové semafory. Problémy s povoleními měla Blanka i dříve - soudy označily povolení na inženýrské sítě mezi Špejcharem a Trojou za neplatné a vydaly nařízení k odstranění stavby, na štíru s povolením byl i Trojský most, potížím se smlouvami nasvědčovala i dříve provedená analýza firmy White & Case - v této souvislosti se hovoří o "skvělém" propojení politiky a byzbysu.

Spor je samozřejmě vidět zvláště v politické rovině - TOPák Hudeček viní ODS, ta na oplátku nazývá Hudečka impotentním manažerem. A politický spouštěč náročného projektu Blanka kolibřík Bém tradičně za nic nemůže, jeho dlouhé vyjádření je k přečtění v Parlamentních listech. A tak ani nehodlá odpracovat prohranou sázku ;-) Faktem zůstává, že vícepráce překočily zákonem o veřejných zakázkách daných 20 % původní ceny díla. Když už jsme u financí - připoměňme, že roční náklady na provoz Blanky jsou byly odhadovány na zhruba 160 mil. Kč, nyní se hovoří i o 300 mil. Kč ročně.

Blanka a Praha 6

Významněji se o Blance začlo hovořit v roce 2005. Občanská sdružení s podporou 1500 podpisů občanů vyvolala k této věci jednání mimořádného zastupitelstva P6. Blanku označili za dálnici Prahou 6, zmínili např. i indukovaný nárůst dopravy v okolí tunelu, neexistenci posouzení EIA (vliv na životní prostředí), upozornili na nevyjasněné financování i na pravděpodobný nárůst ceny Blanky (sdružení odhadovala konečnou částku 31 mld) aj. Chalupovu taktovku na zasedání mj. "podpořil" i tehdejší městský dopravní expert-maturant radní Radovan Šteiner. Veškeré přednesené námitky a opoziční návrhy do usnesení zastupitelstva byly smeteny, radnice P6 tak dala podzemní dálnici zelenou...

Za pozornost stojí absence EIA. Její neexistence byla zdůvodňována tím, že Blanka je městská komunikace a dřívější legislativa její vypracování nevyžadovala (v době vydání územního rozhodnutí v roce 2002). Údajně i tak posuzovací procesy probíhaly, a to ještě přísněji, než požaduje EIA; analýzy však nikde nejsou zveřejněny. Neexistence EIA mj. neumožňuje čerpat dotace z EU. Jak to s dopadem Blanky na okolí může být, a jak byl vliv na životní prostředí ve správním řízení zohledněn, připomíná podmínka č. 95 z územního rozhodnutí: "POV bude zpravcováno tak, aby po realizaci stavby a jejím uvedení do zkušebního provozu bylo provedeno zkušební měření emisního a hlukového zatížení dané oblasti a v případě překročení normových limitů byla provedena příslušná další opatření na obytných objektech (např. nucené větrání s přívodem vzduchu, případně změna bytové funkce na nebytovou)". Z hlediska emisí jsou "zajímavá" místa u portálů tunelů a potom u dvou výdechů - na Octárně a na Letné. Více o větracím systému lze číst v časopise Stavebnictví.

Nemusí být člověk dopravní expert, aby ho napadlo, že je logičtější nejprve dálnicí obkroužit Prahu a teprve poté řešit případný okruh uvnitř. Tak nakonec zněl i požadavek MČ Prahy 6 vzniklý na jednání mimořádného ZMČ 11. 11. 2005, zanesený v usnesení. A podmínka zprovoznění Blanky až po dokončení vnějšího okruhu (resp. nejpozději současně s jeho zprovozněním) je dokonce zakotvena v podmínkách uděleného stavebního povolení (bod č. 83) z listopadu 2006. Že se tak stát nemůže, je jasné už drahnou dobu, zvl. po té, co nejvyšší správní soud v říjnu 2008 zrušil změnu ÚP Z1000/00, která měla umožnit umístění SOKP, v roce 2010 potom již zrušil i vydaná územní územní rozhodnutí na obě stavby SOKP (518 a 519), v témže roce změnil na trasu přes Suchdol názor i hlavní hygienik ČR.

Blančino "píár" doprovázel mj. slogan "auta pod zemí". Ve skutečnosti máme na Malovance kráter obří mimoúrovňové křížovatky (což je přiznáno i dodatečným řešením tohoto vředu, které předvolebně podpořila i naše radnice). Prašňák se nám rozrostl na 6 pruhů, nutně přibyly rampy, na Patočkově i Milady Horákové zůstaly jízdní pruhy ve stejném počtu.

Blanka skutečně schová většinu provozu pod zem, snad bude stačit i ve špičkách. Pod zem se však neschovají auta do Blanky vjíždějící a z Blanky vyjíždějící. A těch přibyde. To potvrzují i prognózy intenzit dopravy. Nyní proudí mezi Prašňákem a Kulaťákem zhruba 26 tisíc aut denně, po otevření Blanky stoupne jejich počet na 35 tisíc. K tomu se Prašňák rozrostl do šířky 3 jízdních pruhů nahoru i dolů. Ty se však nad Kulaťákem proti původním dvěma nově scvkrávají do jednoho (což je pro chodce a čekající na tramvaj jistě přínosem). Množství aut Kulaťák ale tím spíš nepojme. Podobně "díky" zúžení výjezdu z Partyzánů tam klesla intenzita asi o 30 %. Uštřená procenta se však projevila ve zvýšené zátěži okolních komunikací - zvl. v Terronské a potom ve Studentské ulici v areálu VŠ je ve špičce značně "živo". Po otevření Blanky nutně zhoustne provoz v ulici Generála Píky a zřejmě i jinde.

Blanka vyvolává další investice - čerstvě běží územní řízení na KES (Komunikace Evropská - Svatovítská) neboli jakýsi obchvat Kulaťáku. Zhruba za 350 miliónů Kč. Těsně pod Prašňákem (hned nad dětským hřištěm "V Kruhu"!) zabočí 4proudovka kolem železnice do Gymnasijní, vedle peďáku zaústí na Evropskou. Podle posouzení EIA má po dokončení KESu Kulaťák zahlásit úlevu (5 %). V části Svatovítské nad Kulaťákem dokonce 8 % - ale tím se rozumí úleva nikoliv proti dnešnímu stavu (24 tisíc), ale proti stavu po otevření Blanky (35 tisíc).

Nápor aut v důsledku velkých silničních staveb se diskutoval již dříve (2004) v radniční radě - není neznámým pojmem "utajená radiála" - spojnice Blanky a suchdolského okruhu v ose Svatovítská-Jugoslávských partyzánů. A tak jdou plány ještě dále - KES by se v budoucnu mohl prodloužit tunelem do Podbaby (dokážete si představit výduch-komín na Hanspaulce?). Rozkročená varianta je také nápadně "napojena" na obě větve ulice Thákurovy...

Je zajímavé, že v posouzení EIA jiné nedaleké chystané stavby - budovy Telehouse (přestavba a nástavba či obestavba UFO za Diplomatem) - se uvádí v prognóze intenzit dopravy v roce 2020 dokonce přes 80 tisíc vozidel vyjíždějících/vjíždějících do Blanky dejvickým směrem, Svatovítská u Kulaťáku má pobrat dokonce 40 tisíc vozidel denně. Blankou vyvolaná dopravní zátěž Kulaťáku a okolí rozhodně neprospěje.

Termín dokončení?

Původně v roce 2007 sliboval primátor Bém dokončení MO do roku 2010 (tj. do roku voleb ;-) ), potom připustil původní termín dokončení do konce roku 2011. Při této příležitosti přibyla k všeobjímajícímu heslu "Blíž Pražanům" i další velkolepá sebereklamní kampaň. Blanka samotná byla údajně hotova včas, celkové zpoždění bylo zamlženo zpožděním v úseku Myslbekova - Malovanka (nestaví Metrostav, ale Eurovia). Tím se sune termín na 20. 12. 2012. Už v lednu 2011 se ale ukazuje nereálnost tohoto termínu, investor nemá potřebné finanční zdroje, v kalendáři byl od té= doby naškrtnutý duben 2014. Tento termín současnou situací jistojistě padá, další lze jen odhadovat. Nicméně - zatím není kam spěchat, už v únoru 2012 vydal MHMP změnu termínu dokončení stavby - stavba může být až dokončena do 31. 12. 2016. Rozumí tomu někdo? :-o

Stručně závěrem

Náš postoj k Blance je tedy spíše skeptický. Jedná se o dálniční tah městem s negativními důsledky, o projekt podporující jen jeden druh dopravy po městě. Celý efekt by se dal shrnout lakonicky - za příliš mnoho peněz velmi málo muziky.