20. října 2020 12.15 přidat komentář Pět let je Podbaba bez komínů sladovny (článek)

Komíny sladovny těsně před svým koncem v roce 2007. Demolici sladovny jsme uvedli v seznamu památkových ztrát Prahy 6 v začátcích naší iniciativy.

20. října 2020 1.36 odpovědětRE: Pět let je Podbaba bez komínů sladovny (Novák Darko)

Zdravím všechny kdo si pročítá ještě komentáře ke sladovnám v Dejvicích.
Jako montér z Olomouce jsem zanechal na sladovnách v Dejvicích hodně práce na montážích zařízení. Byly to Komíny Kohouty správně jsme říkali Točáky a ještě nastěrací zařízení do Hvozdů které bylo jako vývojové zařízení které nahradilo ruční práci lidí na hvozdech při nastírání mokrého naklíčeného sladu. Byla to pro mne krásná práce a byl jsem na ni hrdý. V roce 1969 bly práce na rekonstrukci technických zařízeních za provozu Sladovny dokončeny. To byly Srpnové oslavy a na Václavýku a v centru Prahy to vřelo..
Je na co vzpomínat.

20. října 2020 12.15 přidat komentář Srpen 2012: kohouti zpoza ohrady neutečo... (obrázek)

Srpen 2012: kohouti zpoza ohrady neutečou. Usadí se nakonec alespoň na replice centrálního objektu sladoven? Má ale výstavba náhražky bez historických hodnot stavby ještě smysl? Okolní plochy jsou zástavbou silně "vytěžené" - neslušelo by zde nyní volné prostranství a třeba park?

20. října 2020 1.10 odpovědětRE: Srpen 2012: kohouti zpoza ohrady neutečo... (Novák Darko)

Tak tyto Kohouti správně Točáky Byly vyrobeny v r.1969 jako náhrada za staré v Strojírnách potravinářského průmyslu v Olomouci na Bělidlech. To byla montérská základna továrny kde se připravovali díly pro montáže. Namontovány byly v Srpnu 1969. Osobně jsem je na dílně společně s partou vyráběl a pak v Praze montoval.
Byla to krásná akrobatická práce jen kladky a lana. Nic víc žádná helikoptéra. A pak ten pocit dobře udělané práce kterou bylo vidět hodně z daleka a hodně dlouho. Na to jsem byl vždy pyšný.
Dobré práci vždycky čest.

20. října 2020 12.14 přidat komentář Srpen 2012: kohouti zpoza ohrady neutečo... (obrázek)

Srpen 2012: kohouti zpoza ohrady neutečou. Usadí se nakonec alespoň na replice centrálního objektu sladoven? Má ale výstavba náhražky bez historických hodnot stavby ještě smysl? Okolní plochy jsou zástavbou silně "vytěžené" - neslušelo by zde nyní volné prostranství a třeba park?

20. října 2020 1.09 odpovědětRE: Srpen 2012: kohouti zpoza ohrady neutečo... (Novák Darko)

Tak tyto Kohouti správně Točáky Byly vyrobeny v r.1969 jako náhrada za staré v Strojírnách potravinářského průmyslu v Olomouci na Bělidlech. To byla montérská základna továrny kde se připravovali díly pro montáže. Namontovány byly v Srpnu 1969. Osobně jsem je na dílně společně s partou vyráběl a pak v Praze montoval.
Byla to krásná akrobatická práce jen kladky a lana. Nic víc žádná helikoptéra. A pak ten pocit dobře udělané práce kterou bylo vidět hodně z daleka a hodně dlouho. Na to jsem byl vždy pyšný.
Dobré práci vždycky čest.

20. října 2020 12.13 přidat komentář Sladovny v 90. létech minulého století, ... (obrázek)

Sladovny v 90. létech minulého století, vlevo vjezd do garáží autobusům, vpravo jejich odstavná plocha. Na sladovně doba budování socialismu kupodivu nezanechala výrazné stopy. Keramoprojekt je dnes VPÚ DECO.

20. října 2020 0.52 odpovědětRE: Sladovny v 90. létech minulého století, ... (Novák Darko)

Tak tady jsem v těchto sladovnách pracoval v roce 1969 jako montér kde jsme ze Strojíren potravinářského průmyslu montovali nová nastěrací zařízení a potom nové Kohouty Točáky na komínech.
To byl rok 1969 a srpnové oslavy na Václaváku :-D
A život mně opět zavál do těchto končin v roce 1982 když jsem přijel do DPM PRAHA v Dejvicích a začal jsem v pracovat jako řidič autobusu právě v těch garážích pod Sladovnou . A tak jsem vzpomínal jak jsem v roce 1969 montoval Kohouty a zařízení ve Sladovně. Tak jsem jezdíval po Praze s Busy a bylo fajn. Byly tam hodný lidi v Dejvicích , jen kdybych dostal byt. Tak bych tam zůstal. Ale osud mne zavál zpět do Olomouce a pak jsem ukazoval synkovi ze ZOO Praha komíny a garáže kde jsem pracoval když ještě nebyl na světě. Je hezké vzpomínat na roky když člověk dělal poctivou práci.
A proto se říkalo Práci čest. Ne proto že si to soudruzi vzali jako pozdrav. Ale proto že to byla pocta poctivé práci. Ä jako Havíři říkají dodnes Zdař Bůh, Tak se vzdávala Práci čest.

20. října 2020 12.12 přidat komentář Z původních plánů na výstavbu sladovny.... (obrázek)

Z původních plánů na výstavbu sladovny.

20. října 2020 0.36 odpovědětRE: Z původních plánů na výstavbu sladovny.... (Novák Darko)

Opět dávám přílohu . Toto jsou plány Sladovnických Hvozdů kde se pražil slad. Na komínech jsem jako montér v roce 1969 montoval Kohouty Točáky , a dole ve sladovně uvnitř těch hvozdů jsme montovali nové zařízení tzv. Nastěráky pomocí kterých se dopravil dopravníky naklíčený vlhký slad do půdních prostor nad Hvozdem a od tam se potrubím spustil slad do Hvozdu do zařízení které jsme vyrobili. Byla to šneková skříň s klapkapma kudy se roztřela vrstva 20 cm sladu na hvozd ( to je podlahový rošt na kterém se slad pražil)
Usnadnilo to ruční namáhavou práci sladovníků kteří dříve ten mokrý slad mnuseli po nasypání rozházet a rozetřít do stejnoměrné vrstvy po roštu Hvozdu. Bylo tam velké horko protože uplně dole se topilo a tím se slad sušil a pražil až do hněda podle objednávky. Nejtmavší byl tzv. Bavorák a ten se vyráběl na export do Německa hlavně. U nás jej braly Pivovary co vyráběli Tmavá piva.V tom Hvozdu bylo 80°C a my jsme tam měli po namontování zkušební provoz. Do 2 ráno jsem to rozjel.