P6 mění tvář - beseda č. 4: Rozvojové území Ruzyně + dopravní stavby MHD
3. prosince 2012, 17.00 (Skleňák)
zveřejněno: 10. prosince 2012
značky:
Červený vrch |
Liboc |
Ruzyně |
Veleslavín |
Vokovice |
Malovanka |
Špejchar |
magistrát |
úřad MČ |
výstava |
letiště |
metro A prodloužení |
pražský okruh |
rychlodráha |
tunel Blanka Počtvrté a naposledy při letošní výstavě pozvala radnice zájemce na besedu, tentokrát na téma Rozvojové území Ruzyně + dopravní stavby MHD. Hlavní dopravní počin - prodloužení metra - směřuje ke svému dokončení, další jsou teprve na prknech projektantů. Areál v Ruzyni je hudbou budoucnosti asi ještě vzdálenější.
Mapka k jednotlivým dnům tématických besed k vystavovaným projektům
První slova tradičně zazněla z úst tiskového mluvčího. Připomněl, že je pořizován audio a video záznam "aby někdo třeba za 2 roky nemohl říci, že v životě žádný projekt nebyl představen". Těžko říci, co tím sledoval, buď se tak snažil získat alibi na poněkud dlouhodobé mlčení radnice zvláště u některých projektů nebo se možná další dva roky nic nedozvíme.
Rozvojové území Ruzyně
Radniční průvodci večerem - tiskový mluvčí Adam Halmoši a zástupce starostky (+ radní za strategický rozvoj, + velká doprava, + předseda redakční rady Šestky) Ing. René Pekárek
Stručný úvod do transformace skladových areálů v Ruzyni přednesl zástupce starostky René Pekárek. Prostory známé jako sklady Prioru zabírají necelých 70 hektarů, radnice je tu nechce. Na novou funkci území vypsána soutěž v roce 2010 (pozn. její výsledky byly hlavním obsahem
předchozí výstavy). Z 51 týmů vybrala specielní komise 4 hlavní projekty, ty vytvořily společný tým "projektové platformy Ruzyně" (pozn. red.: jsou to projekty ateliérů Loxia, M1, CMA - Cígler Marani, SHA - Šafer Hájek).
Tým projektové platformy Ruzyně. Zleva Pavel Ryba (?) (Loxia), v popředí prof. Jaroslav Šafer (SHA), za ním vykukuje Pavel Joba (M1) a málem se nevešel Jan Hofman (CMA)
V další části promluvili zástupci a na dotazy odpovídali všech 4 ateliérů, Ing. arch. Pavel Ryba (?), akad. arch. Pavel Joba, Ing. arch. Jan Hofman a prof. Jaroslav Šafer. První stručně popsal a vymezil území (nyní neprůchozí), sečetl obyvatele v okolí (Dědina 6 tisíc, Ryzyně 4, z jihu 3). Pokud k transformaci dojde, potom během několika dekád, ve výsledku přibude asi 15 tisíc lidí. Ti by měli být obslouženi dopravně snadno -blízkost Pražskému okruhu a Evropské, ze severu bude tramvaj, z jihu železnice. Dosud nejsou vyřešeny majetkové vztahy, asi 25 ha patří armádě, městu minimum, nutná bude výrazná aktivita P6. Profesor Šafer vysvětluje ideu návrhu nového města - poskytne prostory spontánně živé, existence mnoha funkcí vedle sebe, mnoha sociálních skupin, mnoha druhů dopravy, mnoha typů veřejných prostor s mnoha typy budov. Vše s menšími docházkovými vzdálenostmi. Hustota obyvatel město "uživí", reálně podpoří služby a MHD. Nechce sídliště "bez duše".
Dotazy
Zamýšlené rozdělení funkkčních ploch v místě nynějších ruzyňských skladů.
A hrrr na dotazy! Počítá se s krytým bazénem? Současná fáze projektu jen definuje základní prostory, konkrétní náplň přijde na řadu později (teď nejsou jasné ani majetkoprávní záležitosti s pozemky). Projekt stanovuje obecně možná využití území. Jsou vysvětleny hlavní přístupové osy do území z/do okolí, též vizuální osa směrem k letohrádku Hvězda. Nebude tvořit železnice "bariéru" k okolí? Bude se řešit. Armáda bude chtít zachovat areál pro sportovní aktivity, jednání předpokládají využití i veřejností. Podobně se bude jednat i s vlastníky ostatních pozemků.
Všechny 4 nejvýše oceněné návrhy v urbanistické soutěži z roku 2010
Chystá se nějaké ozvláštnění chystané zástavby, např. město 3. tisíciletí s nejmodernějšími technologiemi, co nejvíce soběstačné, nějaký důvod k návštěvě? Krása a výjimečnost může mít několik podob: "Eiffelovka" (žádné podobné prvoplánové gesto se zatím nechystá) nebo jenom krásné místo pro život a pobývání i o víkendech využívající místních hodnot. Živý parter, ne noclehárna, díky rozloze potenciál mít vlastní lokální centrum. Jaká výška budov? 4 - 7 patrové domy, různé výšky rozloženy do různých ploch. Ideálně vychází 250 lidí/hektar (Vinohrady mají 380), ze dvou úhlů pohledu - hmotová a prostorová vize a ekonomika služeb (při malé hustotě nenabudou služby bez dotací). Dotaz na územní plán - Ing. arch. Beránek doplňuje, že toto je iniciační materiál pro HMP, aby se mohla začít pořizovat změna ÚP.
Úsměvný obrázek budoucího obrazu nové městské čtvrti
Jak se bude financovat? Developer? Opět problém pozemky, projekt je motivací jejich vlastníkům, aby měli vůli zde něco činit - pobídka P6. Určitě budou etapy, jednotlivé pokud možno soběstačné části nové čtvrti. Jak ovlivní dalších 15 tisíc lidí život lidí v okolí již žijících? Nepřetíží Evropskou? Již teď je zátěž (i když menší), do skladů jezdí kamiony. Co snížit závislost města na autech (IAD jistě vzroste)? Autoři kriticky hodnotí roli automobilu ve městě, navrhují omezení - nutná podpora politické reprezentace. V projektu jsou přednostně pěší koridory k zastávkám železnice a tramvaje.
Tramvajová trať na Dědinu
Zanícený "tramvaják" a odborník Ing. Jiřík představil "svou" chystanou trať na Dědinu. Přítomné - neznaje paní starostku - rozveselil "dámou se zelenou šálou, která se zajímá o problematiku a drobně vyrušuje" :-)
V přechodu na druhé téma diskuze radní Pekárek zopakoval záměr obsluhy nového sídliště železnicí s tím, že je toto téma dnes také zařazeno (zařazeno sice bylo, ale zástupci projektu nepřišli). Dopravní spojení je součástí plnohodnotného vybavení sídliště, tomu pomůže i tramvaj. Připomněl i nedávné zrušení "dědinského" autobusu 218. Prodloužení tramvaje prý uvažuje radnice už v předstihu (pozn. red.: první studie se datuje kolem 1995).
Možná trasování tramvaje na Dědinu (a na letiště)
Slova se ujímá projektant tratě Ing. Filip Jiřík a vysvětluje varianty včetně pokračování až na letiště. Zmiňuje kritéria (cestovní doba, křížení s okruhem, …) Výklad je veden možná až příliš zodpovědně podrobně. Zajímavá souvislost - nová trať je důležitá - obslouží Dědinu a potom také pomůže odůvodnit zachování intenzivního provozu tramvají po Evropské i po prodloužení metra, uvažují se 2 linky v intervalu 4 min (pozn.red. v souvislosti se zprovozněním metra měl být provoz tramvají řidší). Zkraje Vlastiny pojedou auta po kolejích, potom už jsou šířkové poměry příznivější. Počítá se i s rozšířením směrem k oplocení skladů. Trošku se zmenší parkovací možnosti u Dědiny, ale je řešitelné, v návrhu je i nové stromořadí. Opěrné zdi, náspy, plynovody, vodovody…
Dotazy
Detail řešení odbočky tramvaje z Evropské
Pokračují tramvajové dotazy. Nemůže být smyčka jinde? Jiné řešení není. Nemohla by vést tramvaj jen jednokolejně? Neumožňuje to česká technická norma (v zahraničí lze). Je výhodnější tramvaj než autobus? Tramvaj má větší kapacitu, to by mohlo implikovat delší intervaly. Ve špičce by měly být intervaly 4 min. Točna Červený Vrch zůstane, některé linky ČV - Dědina. Ve Vlastině je počítáno i na cyklisty. Zúžená Vlastina u Evropské možná způsobí novou křižovatku a automobilové spojení přes Navigátorů a U Silnice. Kdy nová tramvaj bude? Ideálně by se mohlo ve 2015 stavět. Jak je to s vazbou na metro na letiště? Na metro teď nejsou peníze, s metrem se nekoordinovalo. Není tram jen lokální řešení? Nebudeme uvažovat jako páteř železnici/metro a ostatní tomu přizpůsobíme? Proč nekoordinujeme? Spíše otázka pro ÚRM, ale koordinujeme. Ve 2009 zpracována
"Praha kolejová" v rámci nyní smeteného tzv. Konceptu ÚP. Proč se neprodlouží k OC Šestka s tamějším P+R? Další prodloužení závisí na financích. Obratiště by se tam technicky vešlo.
Prodloužení Metra A; P+R Veleslavín
Ing. David Krása z Metroprojektu představuje prodloužení metra do Motola.
S tramvají se rozloučí až dopravní radní Pekárek - připomíná, že MČ není investorem, ale MČ považuje tramvaj na Dědinu za prioritu rozšíření tramvajové dopravy v Praze a dělá vše pro co nejbližší termín stavby. Stručně přechází na další bod večera - prodloužení Metra. Je proraženo! Žádá Ing. Davida Krásu, místopředsedu představenstva Metroprojektu, aby s kolegy prodloužení představil.
Stanice Červený Vrch je poněkud mimo centrum sídliště (na sídliště zbyl jen méně kapacitní výtahový vestibul). Na křižovatce s Horoměřickou bude celkem nával, točna autobusů kolem Uniquy, širší ostrůvky a ještě cyklostezka již dnes propletená do kandelábrů a stanice autobusů.
Ing. Krása představuje jednotlivé stanice, promítá vizualizace. Motol by nemusel být konečnou definitivně, ve hře 2 varianty - Letiště a Zličín (všichni víme, že). Výškový rozdíl z Dejvické je řešen maximálním přípustným stoupáním, i tak jsou stanice hluboko založené. Popisuje řešení stanic, výtahy na Červeňák i do Brunclíkovy na Petřinách, konečná v Motole neumožňuje P+R, jen přestup na autobusy a pěšky přímo do špitálu. V poslední části vystoupení se věnuje terminálu Veleslavín. Předvádí "dočasnou" podzemní patrovou náhradu Dlouhé Míle, samotnou povrchovou otočku autobusů, ale nově i jen povrchový terminál se 117 parkovacími místy jako max. povrchovou variantu. Není zatím rozhodnutu, která varianta na MHMP zvítězí (pozn. red.: 3 dny po besedě MČ P6 vydala územní rozhodnutí na terminál v maximální a nejdražší variantě).
Dotazy
Poslední vizualizace terminálu Veleslavín - Stání pro autobusy a podzemní P+R pro 600 aut. Žádná láce - přijde na miliardu a ještě kus k tomu.
A dotazy. Proč jsou na sídliště Červený Vrch pouze výtahy? Aby stavba byla v intencích rozpočtu, který je k dispozici. Jak budou objíždět autobusy kolem budovy Uniqua? Vejdou se tam vůbec? Dojde tam k zářezu, po celé délce bude opěrná zeď. Vejde se to "akorát". Proč se metro nevětví ve Veleslavíně na letiště a do Motola? Nepovede občas po povrchu? V odpovědi zaznívá prodloužení do Letňan i déčko. Rozhodnutí bylo politické, dopravní inženýři si myslí (i vyjádřeno v číslech), že by bylo výhodnější déčko, situace na jihu Prahy je výrazně "méně komfortní". Větvení ve Veleslavíně je hudba budoucnosti, Praha musí řešit palčivější problémy. Po povrchu na letiště určitě. Dosažení letiště železnicí znamená současně i možnost dosažení Kladna i terminálu na Dlouhé Míli.
Povrchové řešení v maximálně možném objemu - ke konečné autobusů se vejde maximálně 117 stání P+R.
Velká kupa dotazů s vázala k veleslavínskému terminálu. Jaká je nejvhodnější varianta - co kdyby tam P+R nebylo? Preferována je jakákoli možnost zamezení průniku IAD do centra Prahy 6, nedovolit živelné P+R u Kulaťáku a Hradčandy. Jak to ale bude s úlevou, když u Kulaťáku vzniknou pod novými budovami nové garáže, které přivedou do centra další auta? Legitimní chladný dopravně inženýrský návrh je snažit se využít možnosti Veleslavína k zabránění výše zmíněného průniku, jakákoli kapacita P+R pomůže (na Dlouhé Míli je počítáno max. 1200).
Ve druhé etapě dostane budova další 4 nadzemní podlaží - a to pro 2000 administrativních pracovníků (v garážích slupnou asi 300 míst) Za budovou si všimněte Buštěhradky ještě v současné podobě. S tou se zřejmě ještě nějakou dobu nehne.
Jaké bude znečištění ovzduší v okolí terminálu? Na patrový terminál pro 600 + busy byla je zpracována zevrubná ekologická dokumentace, zjišťovací řízení posoudilo záměr jako přípustný a schůdný z hlediska vlivu na ŽP. Proběhlo podle předpisů. Kdo ale ponese zodpovědnost za porušení limitů? Situace se změní pouze od Veleslavína dál ke Kulaťáku, ve Veleslavíně se nic nezmění, není rozdíl, zda stejný počet aut projíždí nebo v místě končí. Ale co startující autobusy? A co nové křižovatky ve Veleslavíně? Tato problematika byla vyhodnocena podle všech pravidel hry, norem, které platí, a orgán dospěl k závěru, že záměr lze povolit. "Já tu jsem za projektanta stavby, která má splnit svůj účel, nic víc. Veleslavín byl vyhodnocen jako nejpříhodnější pro tento účel a bude využit dočasně." Z publika: snížit provoz o 10 tisíc na Evropské lze, pokud by zelení neblokovali okruh přes Suchdol. Reklamace cyklostezky u stanice Červený Vrch. Proč nebyla EIA na terminál Veleslavín? Jak s emisemi? To by odpověděl odbor ŽP magistrátu (projektant jen projektuje). Proč se nevyužije tramvaj na Dědinu až k P+R na Dlouhé Míli? Odpovězeno protiotázkou: opravdu si myslíte, že by z auta někdo přesedl na Dlouhé Míli do tramvaje a ve Veleslavíně na metro? To by nebylo funkční.
Na dotazy odpovídal ještě další odborník z metroparty, bohužel jeho jméno nám uniklo.
V závěru tématu už jen pár "metrodrobků" - jak se počítá spádovost stanic? Rozpor na Červeňáku - eskalátory nikoliv co centra sídliště, nebude Motol nevyužitý? Motol (údajně) větší obrat než Petřiny, Červeňák souvisí s problematikou 2 či 3 stanic za Dejvickou, neboli kompromis rozpočet - potřeby.
Blanka - náhradní program
Náhradní program namísto modernizace železnice (MHD) zajistila radnice v podobě prezentace Blanky (IAD). Jméno přednášejícího a na dotazy odpovídajícího nám uniklo.
Protože se zástupci projektantů či investorů modernizované železnice nějak nedostavili, radní Pekárek sděluje, že mimořádně je zařazen na program městský okruh. "Poprosím kolegy z městského okruhu, aby se ujali slova" (jména zůstala utajena). Ač byly na programu stavbu MHD, pokračuje se tedy velestavbou pro IAD. Nicméně vše souvisí se vším…
Výduchu v ulici Nad Octárnou proti původnímu projektu povyrostl (z důvodu lepšího rozptylu) a původní strohá roura komínu získala i nový design.
Přednášející představuje finální návrh Blanky, stručný popis notoricky známých skutečností, vč. obvyklých vizualizací, nechybí Malovanka, také samozřejmě v provedení zeleném. Nové bylo předvedeno výtvarné ztvárnění výdechu Octárna. Přeprodobně popisuje etapizaci provizorních řešení komunikací, plán výluk tramvají i chystané parkové úpravy okolí Blanky. V dopravním řešení křižovatky na Prašňáku se integruje i cyklistická doprava - plníme požadavky tak, jak jsou doporučovány. Návrat tramvajových zastávek. Koordinace dopravních omezení s rekonstrukcí stropní desky metra Dejvická. Proběhnou i úpravy okolních povrchových komunikací, v závěru nezbytná reklama informačnímu centru Blanky.
Dotazy
Na Prašňáku nám doprava zhoustne... Prahou 6 původně prosazované úrovňové přechody nebudou, cestou z Kulaťáku na hrad budeme muset do podzemí. Pojedete-li od Kulaťáku na kole, potom tenký proužek mezi dvěma pruhy na Hradčandu a jedním k vozovně je vyhrazen právě pro vás.
Pokračuje se dotazy na Bláňu. Jaká bude pod Prašňákem intenzita dopravy? Zvýší se. Dopravní situaci deformuje chybějící SZ okruh kolem Prahy. Co s cyklopruhem mezi 3 jízdními pruhy? O řešení křižovatky komplikované jednání, cyklista patří do provozu. Někdo to chce, někdo ne, projektant se s tím vyrovnává. Proč z Prašňáku zmizely úrovňové přechody ke hradu, které radnice na minulé výstavě slibovala? Ano, tlak z P6 byl, zpracovány podrobné studie, výsledkem je podchod, záleží na (komerčním) využití podchodů, prostory pro to budou. Proč na Malovance není v provozu výjezd do Parléřovy? Nyní by si tudy řidiči zkracovali, v provozu ale bude. Co skrývá stavba na rohu na Špějchaře u šraněk? Je to objekt odvětrání v případě požáru. Tiskový mluvčí připomíná Blančino informační lůno na Letné - to by mělo zodpovědět i toto, a v časové tísni popohání dotazy, ty již ale nejsou.
Modernizace železnice
Dotazy
Ing. Petr Zobal proti plánu a ochotně "zvedal" položené otázky k modernizované železnici. Ač pozvaní zástupci nepřišli, přeci jen na železnici došlo.
Již bylo zmíněno, že odborníci na modernizaci železnice z neznámých důvodů nedorazili, nicméně se besedu ukončit nepodařilo, "hlas lidu" si téma vzít nenechal. O tématu "něco vědí" i zástupci Metroprojektu (přítomný Ing. Petr Zobal), přednáška se nekoná a jdeme rovnou na dotazy. V současnosti se zpracovává studie proveditelnosti, jak spojit letiště a centrum, přitom se posuzuje i etapizace železnice (nejprve jen úsek Veleslavín - letiště, resp. Kladno). Etapizaci potvrzuje i radní Pekárek citací dopisu (ještě nedávného) ministra dopravy Dobeše, i když se spíše nereálným dovětkem termínu provedení 2013-15.
Radní Pekárek předčítá jednu z posledních depeší od ministra Dobeše. Potvrzuje etapizaci modernizace, ta první od letiště a Kladna skončí ve Veleslavíně.
Další dotaz: když cesta z letiště do centra dílčím úsekem železnice na Veleslavín, proč ne na stejném principu z P+R Dlouhá Míle tramvají tamtéž? Trať z Veleslavína do centra bude fungovat dál jako jednokolejná, sice kapacita bude omezená, ale půjde zajistit např. spojováním vlaků. Bude akceptován dřívější požadavek na zahloubení na území P6, bude modernizovaná železnice jednokolejná či dvoukolejná? Jaká je situace dnes? Železnice musí být 2kolejná, aby fungovala, to je finální uspořádání. Vedení vůči povrchu záleží na ekonomice (evropské fondy?). Ve studii proveditelnosti jsou všechny varianty řešení, vyhodnocení do konce 2013.
Oblouk ve spodní části obrázku je stanice železnice ve Veleslavíně. Skončí zde (prozatímně) železnice z letiště a Kladna. Dál se zatím pofrčí (trošku pomaleji) po staré jednokolejce.
Co P6 na skutečnost velké finanční náročnosti podzemní varianty? Pekárek: jednoznačně zahloubit! Zůstanou při změnách v platnosti připomínky z předchozích projednávání? EIA byla dokončena ve 2009, podle toho budou opatření (protihluková aj.). Z hlediska EIA je projednána podzemní verze centrum - Veleslavín. Co modernější vozový park s menším dopadem na okolí? Dementi 130 km/h rychlosti, provoz bude max. 80 km/h. Jak s provozem rychlíků a couráků? Nebudou proto předjízdné koleje? Vyhodnocovalo se, náklady nepřevážily přínosy, ale i tak je počítáno se spoji, které by stavěly na DM, ve Veleslavíně, Dejvicích a Bubnech. Je jen jedna studie proveditelnosti? Na zpracování se kromě Metroprojektu podílí Sudop a Cityplan (pozn. red.: tedy nekonkurenčně). Termín je 30. 6. 2013, ale očekává se ještě nějaký "vývoj". Kde je možné se seznámit s projektem? V dokumentaci EIA nebo praha-kladno.cz, sám Ing. Zobal tam odpovídá ve fóru na dotazy.
Zakončení
Tiskový mluvčí Halmoši a radní Pekárek sedící řešící.
Tím spadla opona za posledním ze čtyř dějství besed na vybraná témata v rámci letošního ročníku výstavy Praha 6 mění tvář. Jsme zvědavi, zda radnice vytvoří diskusní prostor pro výměnu názorů nad projekty a záměry dříve, než při příštím ročníku výstavy za 2 roky.
