Ve Strnadově zahradnictví ubyly další stromy

zveřejněno: 3. srpna 2014
značky: Veleslavín | Vokovice | zeleň | Strnadovo zahradnictví

Po zmanipulované změně územního plánu ze zahradnictví na plochu obytnou začali vlastníci pozemků likvidovat nejen skleníky, ale i zbylou zeleň. Ve svahu nad tratí zmizelo začátkem července další zelené zákoutí.

Kácení nad tratí v západním koutu bývalého Strnadova zahradnictví si povšimli místní obyvatelé 9. července 2014. Zvuk pily v letním období, v době plné vegetace, není příliš obvyklý. Pokud je třeba kácet, děje se tak povětšinou v době vegetačního klidu v zimním období. Kácení se místním nelíbilo, a tak přivolali hlídku městské policie. Ta přijela, do areálu byla vpuštěna. Pracovníci povolení ke kácení neměli, což odůvodnili tím, že ho nepotřebují. Policisté po krátké debatě s pracovníky (zřejmě také se správcem areálu) telefonicky konzultovali kácení s odborem dopravy a životního prostředí. Údajně byli ujištěni, že je vše v pořádku.

Během dalších dnů byly postupně zlikvidovány kmeny stromů, větve, místo bylo zavezeno (podobně jako jinde) dalším materiálem a zarovnáno. Pod navážkou zmizely i pařezy, pařez největšího padlého stromu byl dokonce zlikvidován úplně, zmizel tak důkaz o velikosti skáceného stromu. Byla demontována a rozebrána i plechová bouda.

Na celou událost jsme se přeptali na Odboru dopravy a životního prostředí MČ Praha 6. Dostali jsme tuto odpověď:

rozbalit/sbalit-------- Původní zpráva --------
Předmět: dotaz kácení Strnadovo zahradnictví
Datum: Mon, 28 Jul 2014 16:49:47 +0200
Od: jkaderabkova@praha6.cz
Komu: Praha 6 ztrácí tvář <info@praha6ztracitvar.cz>

Vážený pane Škvore,

k Vašemu dotazu ze dne 17.7. t. r. uvádíme následující.

Na základě Vašeho podnětu bylo dne 22.7. uskutečněno terénní šetření v uvedené oblasti. Kácení dřevin podle našich zjištění neproběhlo na Vámi uváděném pozemku č. parc. 603/9, k.ú. Veleslavín, ale v areálu bývalého Strnadova zahradnictví – a sice na pozemku č. parc. 570/1, k.ú. Veleslavín. Vlastník pozemku provádí likvidaci objektů a vyčištění dotčených parcel.

Na pozemcích se v současné době nacházejí náletové dřeviny, které mohou být v některých případech nebezpečné v důsledku absence dostatečné péče. V této souvislosti podotýkáme, že kácení dřevin proběhlo především v blízkosti železniční trati. Dle zjištění orgánu ochrany přírody a krajiny se jednalo o dřeviny tzv. podměrečné, tj. s menšími obvody kmenů, které nepodléhají vydání povolení (rozhodnutí správního orgánu) ke kácení. Co se týče kácení v době vegetace, § 5 vyhlášky č. 189/2013 Sb. uvádí, že:
"Kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. Obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny". V případě povolování kácení k tomuto ustanovení orgán ochrany přírody a krajiny přihlíží, nicméně kácení dřevin menších než je stanovená velikost v době vegetačního klidu je pouze na samostatném uvážení vlastníků pozemku, zde tedy rozhoduje vlastnické právo a vůle vlastníka.

Firma provádějící likvidaci dřevin, byla upozorněna na nutnost dodržování povinností vyplývajících z ustanovení § 5 (obecná ochrana rostlin a živočichů) a § 5a (ochrana volně žijících ptáků) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Tato lokalita (vč. kontroly dodržování právních předpisů v ochraně přírody a krajiny) bude z naší strany i nadále průběžně sledovaná.

Přejeme hezké dny.

Ing. Dana Charvátová
vedoucí odboru dopravy a životního prostředí ÚMČ Praha 6

Ospravedlnění kácení vede tedy k Chalupově ministerské vyhlášce, která umožňuje kácet na vlastním pozemku bez povolení. Když se však podíváme na vyhlášku podrobněji (pod článkem), zjistíme, že § 3 vyhlášky říká, že není potřeba povolení ke kácení

a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,

b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m²,

c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin,

d) pro dřeviny rostoucí v zahradách.

Písmeno d) nelze aplikovat, nejedná se o zahradu. Ta je definována jako oplocený pozemek kolem rodinného domu. Podle písmene a) neměl padnout bez povolení smrk u trati s obvodem kmene přes 80 cm. Pařez byl v době šetření pracovníků ODŽP již odstraněn. Také několik borovic mělo dostatečně silné kmeny na to, aby byly chráněny vyhláškou. Stromy s průměrem menším pokáceny také být neměly bez povolení, neboť velmi pravděpodobně nevyhovovaly písmenu b) - tvořily tzv. "zapojený porost" přes 40 m² (v nadzemní části dřevin jednoho patra se vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají).

Sdělení v dopise z ODŽP, že kácení směřuje k "vyčištění parcel", není žádnou novinkou. To pozorujeme již hodně dlouhou dobu. Vlastník rozjezdil skleníky buldozerem, nevezl další suť a odpad, vše zahrnuje zeminou. Tato činnost (za tichého přihlížení úřadů) zcela jistě nenapovídá o jeho stavebnímu záměru - proč by si sutinami v podloží komplikoval budoucí výstavbu? Ta je navíc ještě hodně vzdálena po té, co developerům neprošla snaha navýšit stupeň využití pozemků, povolování výstavby bude souviset jistě i s radniční studií zástavby Strnada. Veškeré současné dění na pozemcích směřuje zřejmě k jedninému cíli - přeměnit pozemky na rovnou planinu a takto upravený pozemek dále prodat.

Přidat do fóra komentář ke článku

Připojené dokumenty:

Vyhláška MŽP o ochraně dřevin a povolování jejich kácení (soubor PDF, 61 kB)
Zdroj: MŽP