Praha 6 ztrácí tvář

Ve Strnadově zahradnictví ubyly další stromy



zveřejněno: 3. srpna 2014
značky: Veleslavín | Vokovice | zeleň | Strnadovo zahradnictví

Po zmanipulované změně územního plánu ze zahradnictví na plochu obytnou začali vlastníci pozemků likvidovat nejen skleníky, ale i zbylou zeleň. Ve svahu nad tratí zmizelo začátkem července další zelené zákoutí.

Kácení nad tratí v západním koutu bývalého Strnadova zahradnictví si povšimli místní obyvatelé 9. července 2014. Zvuk pily v letním období, v době plné vegetace, není příliš obvyklý.  Pokud je třeba kácet, děje se tak povětšinou v době vegetačního klidu v zimním období. Kácení se místním nelíbilo, a tak přivolali hlídku městské policie. Ta přijela, do areálu byla vpuštěna. Pracovníci povolení ke kácení neměli, což odůvodnili tím, že ho nepotřebují. Policisté po krátké debatě  s pracovníky (zřejmě také se správcem areálu) telefonicky konzultovali kácení s odborem dopravy a životního prostředí. Údajně byli ujištěni, že je vše v pořádku.

Během dalších dnů byly postupně zlikvidovány kmeny stromů, větve, místo bylo zavezeno (podobně jako jinde) dalším materiálem a zarovnáno. Pod navážkou zmizely i pařezy, pařez největšího padlého stromu byl dokonce zlikvidován úplně, zmizel tak důkaz o velikosti skáceného stromu. Byla demontována a rozebrána i plechová bouda.
 
Na celou událost jsme se přeptali na Odboru dopravy a životního prostředí MČ Praha 6. Dostali jsme tuto odpověď:

rozbalit/sbalit-------- Původní zpráva --------
Předmět: dotaz kácení Strnadovo zahradnictví
Datum: Mon, 28 Jul 2014 16:49:47 +0200
Od: jkaderabkova@praha6.cz
Komu: Praha 6 ztrácí tvář <info@praha6ztracitvar.cz>
 
Vážený pane Škvore,
 
k Vašemu dotazu ze dne 17.7. t. r. uvádíme následující.
 
Na základě Vašeho podnětu bylo dne 22.7. uskutečněno terénní šetření v uvedené oblasti. Kácení dřevin podle našich zjištění neproběhlo na Vámi uváděném pozemku č. parc. 603/9, k.ú. Veleslavín, ale v areálu bývalého Strnadova zahradnictví – a sice na pozemku č. parc. 570/1, k.ú. Veleslavín. Vlastník pozemku provádí likvidaci objektů  a vyčištění dotčených parcel.
 
Na pozemcích se v současné době nacházejí náletové dřeviny, které mohou být v některých případech nebezpečné v důsledku absence dostatečné péče. V této souvislosti podotýkáme, že kácení dřevin proběhlo především v blízkosti železniční trati. Dle zjištění orgánu ochrany přírody a krajiny se jednalo o dřeviny tzv. podměrečné, tj. s menšími obvody kmenů, které nepodléhají vydání povolení (rozhodnutí správního orgánu) ke kácení. Co se týče kácení v době vegetace, § 5 vyhlášky č. 189/2013 Sb. uvádí, že:
"Kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. Obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny".  V případě povolování kácení k tomuto ustanovení orgán ochrany přírody a krajiny přihlíží, nicméně kácení dřevin menších než je stanovená velikost v době vegetačního klidu je pouze na samostatném uvážení vlastníků pozemku, zde tedy rozhoduje vlastnické právo a vůle vlastníka.
 
Firma provádějící likvidaci dřevin, byla upozorněna na nutnost dodržování povinností vyplývajících z ustanovení § 5 (obecná ochrana rostlin a živočichů) a § 5a (ochrana volně žijících ptáků) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Tato  lokalita (vč. kontroly dodržování právních předpisů v ochraně přírody a krajiny) bude z naší strany i nadále průběžně sledovaná.
 
Přejeme hezké dny.
 
Ing. Dana Charvátová
vedoucí odboru dopravy a životního prostředí ÚMČ Praha 6
 

Ospravedlnění kácení vede tedy k Chalupově ministerské vyhlášce, která umožňuje kácet na vlastním pozemku bez povolení. Když se však podíváme na vyhlášku podrobněji (pod článkem), zjistíme, že § 3 vyhlášky říká, že není potřeba povolení ke kácení
 
a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
 
b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,
 
c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin,
 
d) pro dřeviny rostoucí v zahradách.
 
Písmeno d) nelze aplikovat, nejedná se o zahradu. Ta je definována jako oplocený pozemek kolem rodinného domu. Podle písmene a) neměl padnout bez povolení smrk u trati s obvodem kmene přes 80 cm. Pařez byl v době šetření pracovníků ODŽP již odstraněn. Také několik borovic mělo dostatečně silné kmeny na to, aby byly chráněny vyhláškou. Stromy s průměrem menším pokáceny také být neměly bez povolení, neboť velmi pravděpodobně nevyhovovaly písmenu b) - tvořily tzv. "zapojený porost" přes 40 m2 (v nadzemní části dřevin jednoho patra se vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají).

Sdělení v dopise z ODŽP, že kácení směřuje k "vyčištění parcel", není žádnou novinkou. To pozorujeme již hodně dlouhou dobu. Vlastník rozjezdil skleníky buldozerem, nevezl další suť a odpad, vše zahrnuje zeminou. Tato činnost (za tichého přihlížení úřadů) zcela jistě nenapovídá o jeho stavebnímu záměru - proč by si sutinami v podloží komplikoval budoucí výstavbu? Ta je navíc ještě hodně vzdálena po té, co developerům neprošla snaha navýšit stupeň využití pozemků, povolování výstavby bude souviset jistě i s radniční studií zástavby Strnada. Veškeré současné dění na pozemcích směřuje zřejmě k jedninému cíli - přeměnit pozemky na rovnou planinu a takto upravený pozemek dále prodat.




Přidat do fóra komentář ke článku

Připojené dokumenty:

Vyhláška MŽP o ochraně dřevin a povolování jejich kácení  (soubor PDF, 61 kB)
Zdroj: MŽP