◼ Od chvíle, kdy developer vily na třídě Milady Horákové koupil, počítá s jejich demolicí a s následnou výstavbou administrativního centra, a proto o budovy v památkové zóně nepečuje.

◼ Preambule:V roce 1998 se Česká republika ratifikací Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy zavázala, že v rámci legislativy předejde demolicím v památkových zónách. Souhlas s demolicí žádné z těchto vil nemůže být vydán (by neměl být vydán), ledaže by se tak stalo v rozporu se zákonem.

◼ Developer si v roce 2001 pořídil "dobrozdání" od historika architektury a urbanismu Dobroslava Líbala. Ten nebere v úvahu památkovou zónu, krajním 3 vilám nepřisuzuje žádnou hodnotu, a dokonce ani nevidí souvislost s vilami "za" tratí. Pikantní je, že poslední, závěrečnou větou svého elaborátu svůj názor vlastně popírá.

◼ S odkazem na tento posudek vydávají městští památkáři jednostránkový (!) souhlas s demolící, hodnotí vily jako "bez vyšší architektonické hodnoty".

◼ Nedlouho na to připojuje svůj souhlas s demolicí a s výstavbou i Státní památkový ústav (dnes NPÚ) a navrhovanou zástavbu podle návrhu Studia A.J.T., stanovuje max. 7 nadzemních podlaží a výšku 26 m (jako Molochov, ten je však součástí činžovní zástavby Prahy 7), přičemž současně vyjadřuje rozporuplně "přesvědčení, že odstraněním staveb bude památková zóna citelně poškozena".

◼ Pokud by začátkem tohoto tisíciletí vše prošlo, mohl namísto 3 vil v památkové zóně stát takovýto administrativní dům. Původně byl k odsouhlasení předložen projekt na výstavbu molochu na místě tří vil, ale developer už počítal se zástavbou celého pásu podél třídy M. Horákové, jak se lze na webu projektanta přesvědčit.

◼ Hned zkraje roku Odbor památkové péče MHMP (rukou Jana Kněžínka) schvaluje novostavbu za jediné (chabé) podminky: fasáda bude členěna horizontálně i vertikálně.

13. 6. bylo vydáno územní rozhodnutí na stavbu původního projektu "Letenské sady", proběhlo rychle, oznámení bylo zveřejněno na úředních deskách jen 2 měsíce před tím. Praha 6 se svými námitkami u města nepochodila.

◼ Na schválení stavby památkovými i stavebními úřady reaguje Klub Za starou Prahu. Vytýká nekoncepčnost, nerespektování okolní zástavby, i účelovou argumentaci architekta tzv. Gočárovou regulací, ke které však (naštěstí, podobně jako např. k dostavbě Staroměstské radnice) nikdy nedošlo.

◼ Na stanovisko Klubu reaguje i radní Prahy 6 Jiří Hermann, uznává existenci památkové zóny a argumentuje i stavební uzávěrou, která výstavbu neumožňuje a i formu zástavby navrhované studiem A.J.T. považuje v lokalitě za neakceptovatelnou.

◼ Klub Za starou Prahu současně podal na Ministerstvo kultury ČR podnět k přezkumu souhlasného stanoviska Odboru památkové péče MHMP s novostavbou.

◼ Chystaná zástavba na třídě M. Horákové se stala tématem i pro novináře. Večerní Praha upozornila, že město v souvislosti s výstavbou tunelu Blanka žádalo o demolici dvou vil směrem ke Špejcharu, ale k tomu (na rozdíl od Lordshipu) nedostalo požehnání. Proti městským památkářům se postavil i tehdejší Útvar rozvoje města.

◼ O protestech proti výstavbě vzhledem k vilové zástavbě předimenzovaného komplexu vyšel článek v MF DNES.

◼ Podobně o plánované demolici psalo i Právo.

◼ Občanská iniciativa Letná - Bubeneč uspořádala shromáždění proti demolici vil, a pod peticí posbírala na 500 podpisů.

◼ Události kolem výstavby se dostaly i do přehledu ČTK, zpráva o shromáždění občanů proti výstavbě administrativního centra ve vilové čtvrti Bubeneč se dostala i do hlavní zpravodajské relace ČT.

◼ V roce 2003 se dokonce probíral projekt i na stránkách časopisu Šestka. Komise územního rozvoje (KÚR) i vedoucí odboru územního rozvoje (OÚR) projekt odmítli.

◼ Vedoucí OÚR B. Beránek projekt odmítá a v dopisu zástupci Lordshipu sděluje, že v místě vil je navrhována "urbanisticky zcela nepřijatelná hmota sedmipatrového skleněného administrativního objektu", který dokonce nazývá "skleněným monstrem".

◼ Ministr kultury Pavel Dostál na základě podnětu Klubu za starou Prahu a Národního památkového ústavu zrušil rozhodnutí městských památkářů (Odboru památkové péče MHMP).

◼ Na základě odvolání městských částí Prahy 6 i 7 a občanských sdružení zrušilo územní rozhodnutí magistrátu i Ministerstvo pro místní rozvoj a vrátilo věc k novému projednání. Developer provedl v projektu malé změny a územko se znovu rozjelo.

◼ Stavební uzávěra (v plánku šikmé šrafování) byla vydána v roce 1997 a znamenala zákaz stavební činnosti do dokončení tunelu Blanka. Posloužila však (neoprávněně!) také jako oblíbené zaklínadlo činovníků i vládnoucích politiků P6, proč jsou vily neudržované. Článek 4 z rozhodnutí MHMP o stavební uzávěře však jasně praví: nejsou zakázány nebo omezeny udržovací práce.

◼ Čáru přes rozpočet znamenalo zpětvzetí plné moci vlastníka jedné z vil (Kranimex) pro navrhovatele stavby, územní řízení muselo být přerušeno. Podmínkou pro případné kladné rozhodnutí byla nezbytná výjimka ze stavební uzávěry.

◼ Už v roce 2001 byla Magistrátem zadána urbanistická studie "Hradčanská - Špejchar", její zpracovatel (někdejší A+R systém) uvažoval o zachování 5 vil, na místě vil ustoupivších stavbě Blanky navrhuje potom "typově odpovídající stavbu". Další podrobnosti o studii.

◼ Vzávazné studii, na níž čas od času odkazuje KÚR, je v oddíle Zeleň, příroda a krajina, ÚSES, imperativ „Zachovat kvalitní vzrostlou zeleň, která je součástí zahrad vilových objektů v oblasti Špejcharu“. Přesto kde tehdy rostly desítky stromů, jsou dnes parkoviště.

◼ V roce 2009 byly bez povolení a navíc ve vegetačním období vykáceny všechny dřeviny v zahradách vil. Přitom kromě vil podléhají ochraně plynoucí z památkové zóny i příslušející zahrady.

◼ V odpovědi na dotaz ohledně plánované výstavby starosta Chalupa sděluje, že Komisí územního rozvoje při Radě MČ Praha 6 nebyl projekt přijat. Nicméně po redukci hmoty i objemu nevidí důvod k upuštění od projektu.

◼ V roce 2011 Komise územního rozvoje otáčí. Když je jí předložen nový projekt polyfunkčního objektu o užitné ploše téměř 37.000 m² a 392 parkovacími stáními v podzemí, překvapivě s projektem souhlasí v poměru hlasování 9-1-1.

◼ Zcela opačného názoru je tehdejší Útvar rozvoje HMP. Ten se záměrem jednoznačně nesouhlasí, vidí problém z hlediska urbanismu (náhrada vil), z hlediska funkce (další zbytné kancelářské plochy) i z hlediska kulturněhistorického (paměť místa, památková zóna), za nepřípustný povžuje i úbytek zeleně.

◼ Tehdejší radní MČ Praha 6 pro oblast územního rozvoje Věroslav Gebouský v odpovědi na interpelaci opět "využívá mantry stavební uzávěry" (=zneužívá!), která údajně dovedla vily "do stavu velmi obtížné rekonstrukce". Připomíná závěry komise z roku 2011: artikulovat hmotu do 4 celků, snížit ji (tyto body ale v závěru komise nebyly!), nepustit zástavbu do koridoru komunikace a požadovat obchodní vybavenost a mateřskou školku (!).

◼ Vilám na ulici Miladě Horákové i chystané výstavbě se od roku 2003 věnovala Občanská iniciativa Letná - Bubeneč, poté se od 2012 kauze Lordshipu podrobně věnovalo OS Bubeneč sobě, nyní kauzu sleduje OS Bubeneč, z.s.

◼ Jak obrovitá budova zapadala (tedy nezapadala!) do okolní zástavby je vidět z tohoto obrázku. Jsou doplněny sídla zastupitelských úřadů, která jsou v okolí plánované zástavby s menší obměnou dodnes.

◼ Na webu Lordshipu lze natrefit verzi projektu z roku 2014, měla poskytnout dokonce 62.000 m² ploch a 480 míst k parkování v podzemních garážích.

◼ V roce 2014 byla na talíři podoba Lordshipí zástavby z dílny Ing. arch. Petra Bílka. Při pohledu od severozápadu, tedy přes vilovou zástavbu, vyniká nepřiměřenost a necitlivost záměru vůči okolí. Trošku pikantní je, že arch. Bílek byl sám členem Komise územního rozvoje.

◼ V roce 2014 dospěla Rada MČ Praha6 k závěru, že dřívější studii prostoru je třeba aktualizovat a koordinovat s investičními záměry v místě. Podle Registračního listu získaného z Oddělení pořizování dílčích dokumentů MHMP je však dřívější studie nadále platná.

◼ Radní MČ Praha 6 pro oblast územního rozvoje Věroslav Gebouský potvrzuje územně plánovací studii, která navrhuje zachování dotčených vil. Po několika mlhavých větách připomíná požadavek P6 na aktualizaci územně-plánovacích podkladů (rozuměj požehnání k demolici vil a k výstavbě administrativního komplexu).

◼ Na projekt Lordshipu se rozběhl i proces EIA - posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Z vyjádření institucí vybíráme Institut plánování a rozvoje, který konstatuje nepřípustnost záměru. Na základě zjišťovacího řízení dospěl úřad k závěru, že záměr bude posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb., což dokládá, že se skutečně mělo jednat o "obrstavbu".

◼ Koncem roku 2014 připravil Lordship projekt na využití 3 zachovalých vil pro potřeby Riverside Schhool Prague. Ze záměru nakonec sešlo.

◼ Se svým návrhem na Letná Office Park přichází i Marani architects. Hmoty je v "Parku" požehnaně, za poznámku stojí záměr zachovat krajní vilu s věžičkou.

◼ Ve vyžádaném sdělení Ministerstvo kultury ČR připomíná památkově chráněné území, kde chátrající vily leží, cituje negativní závazné stanovisko magistrátu k jejich demolici a připomíná, že po vydání taktéž negativního vyjádření NPÚ vzal žadatel žádost o demolici zpět.

◼ Urbanistická studie Hradčanská - Špejchar ateliéru A+R z roku 2006 byla jako aktuální (a platná) potvrzena v září 2016 (z Oddělení pořizování dílčích dokumentů MHMP získáno v r. 2018).

◼ Vize pěti samostaných budov, jak je až do dnešní doby představována na webu Lordshipu. Konkrétní podobu jednotlivé staveb by navrhli přední čeští architekti. Autorem tohoto návrhu je Vít Máslo (CMC studio). Autor se mj. podílel na koncepční rozvaze "Boulevard Letná - Prašný most" v roce 2014 zadanou IPR (Institutem plánování a rozvoje Prahy).

◼ V květnovém čísle radničního časopisu Šestka vyšel článek Vily versus kancelářské budovy, následovaný politickou diskuzí. Zaznívá pohoršení nad neudržováním vil, obří monoblok ale již nikdo nevelebí, často zaznívá "kompromis" v podobě demolice a přiměřené výstavby.

◼ Vedoucí stavebního úřadu Petr Malotin v článku ve Vaše 6 avizuje neřešitelný stav dvou vil, vlastníkovi, dle jeho tvrzení nelze udělovat sankce. Podle zápisu ze zmiňované schůzky s památkáři vyplývá jedině možnost dalších kontrol.... A samozřejmě - vlastník trvá na záměru nové výstavby

◼ Na svém webu prezentuje poslední verzi projektu "Letná Office Park", slibuje 45.000 m² plochy a 300 míst podzemního parkování už ve 2. kvartálu 2022. Původní "monolitický" záměr je rozkouskován na samostatné bloky. Obrázek je prezentován společně s výše uvedenou "zelenou" vizualizací od CMC, odlišnost fasády je však patrná, zřejmě má dokládat účast různých architektů na finální tváři jednotlivých budov.

◼ K poslední verzi projektu se vyjádřila 6. února 2019 Komise územního rozvoje MČ Prahy 6. Je patrné, že jisté snížení budov je nepřípustně "kompenzováno" vykonzolováním (předsunutím) hmoty nad chodník. Připomíná nutnou reflexi měřítka okolní zástavby a znovu připomíná i výše zmiňovanou studii území od studia A+R.

◼ Jedna z posledních studií území (Hradčanská - alternativy struktury) se přímo řadě vil nevěnuje, ale velmi taktně se vil přeci jen dotkla. V pravém dolním rohu axonometrie jsou sice v místě šraněk v Pelléově dostavěny dva objekty, ale sousední vily zůstávají. Trať je zahloubena, spojitost vil na MH a ve Slavíčkově je nanejvýš zřejmá.

◼ Aktuální vlastnictví pozemků podle katastrální mapy: zelená = hlavní město Praha, oranžová = Letná Park Centrum, červená = Business Park Centrum. Obě Park Centra i developer Lordship mají sídlo v Centru Stromovka na Letné. V porovnání s výše uvedenými projekty je patrné, že developer od počátku počítal s výstavbou komplexu kanceláří a obchodů i na pozemcích města.

◼ Z původně bujné zeleně v zahradách vil nezbylo prakticky nic. I na zahrady se vztahuje ochrana z titulu památkové zóny. Zeleň "kdosi" bez povolení vykácel. Plocha někdejších zahrad slouží převážně jako parkoviště.

◼ Strýček Gůgl ve svých mapách nabídne zpětně, jak postupně vily uvadaly. Mnohokrát se jejich stav skryl pod velkoplošnými reklamami. Žádná známka údržby, jen zabezpečení proti vniknutí, z důvodu bezpečnosti byly osekány i omítky :-(